Dopraváčtí senioři si prohlédli železničářské stavby

Většina exkurzí, které doposud Správa a údržba silnic Pardubického kraje uspořádala, mířila k silničním stavbám. V pravidelných intervalech tak jejich účastníci mohli sledovat třeba budování některých prvků dálnice D35, včetně mostu u Uherska, který se stavěl podél železničního koridoru, aby ho stavbaři v závěrečné fázi po etapách otočili nad trať. Při zatím poslední exkurzi ale asfalt svou doposud dominantní úlohu ztratil. Cílem se totiž na začátku července staly stavby na železnici.

„Důvod je prostý, v současné době je Správa železnic největším stavebníkem v regionu,“ vysvětlil hlavní téma prohlídek ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. „Do železniční infrastruktury investuje v Pardubickém kraji přes deset miliard korun. Jde jednak o železniční uzel Pardubice, dále o zdvojkolejnění trati Rosice nad Labem – Stéblová a samotné nádraží v Rosicích.“ Správa silnic s touto organizací velmi úzce spolupracuje.

Kroky zúčastněných, kteří se i tentokrát počítali na desítky, tak nejprve vedly na hlavní pardubické vlakové nádraží. Na něm je vidět intenzívní stavební činnost už zvenčí, ještě větší změny jsou patrné při příchodu ke kolejišti. „Ukázali jsme část výstavby, především se jedná o první a druhé nástupiště, ta jsou už zrekonstruovaná, je vidět i část obkladů na hotelové části budovy, kterou rekonstruujeme,“ přiblížil hlavní průvodce, kterým byl náměstek pro investice Stavební správy východ Správy železnic Radomil Novák. Ten poskytl odborný výklad a odpovídal na otázky i na dalších zastávkách exkurze, která z nádraží putovala k budoucímu přemostění řeky Labe mostem. Ten je aktuálně ve výrobě. Naopak už dokončenou stavbou je most u Parama na trati vedoucí z Medlešic, kde exkurze končila. „Tento most byl vyrobený na vlečce letiště a přibližně třináct set metrů byl převážen na místo, kde se nasouval nad koridor,“ připomněl zajímavý postup při budování mostu náměstek Novák.

„Přestože jsme silničáři, mosty pro železniční i silniční dopravu se staví velmi podobně. Překvapením ale pro nás bylo, že i železniční mosty se dnes mohou smontovat jinde a pak teprve dopravit na místo určení. Je to obrovský pokrok, dřív jsme si něco podobného vůbec nedokázali představit,“ uvedl na závěr celého dne předseda Sdružení bývalých pracovníků v silniční dopravě Pardubického kraje Bohuslav Fencl. Podle něj je vidět na současných projektech obrovský technologický pokrok. „Stačí se podívat třeba jenom na povrchové úpravy. Betony jsou dneska zpracované tak perfektně, že nepotřebují žádné další obklady, žádné další úpravy. Konstrukce jsou ošetřeny tak, že je patrné, že vydrží, aniž by se musely natírat každých pět let, jak tomu bývalo dřív.“

Dopraváčtí senioři se o představované stavby živě zajímali a jejich otázky mířily často i do detailů. „Ti lidé celý život stavěli, takže vědí moc dobře, o co jde. Ostatně mnoho tváří jsem tady poznal, s některými z nich jsem spolupracoval. Byl jsem velmi rád, že jsem se s nimi mohl potkat,“ dodal k tomu náměstek Radomil Novák ze Správy železnic.

Exkurzi si ani tentokrát nenechal ujít její pravidelný účastník, předseda Krajské hospodářské komory Pardubického kraje Jozef Koprivňanský. Toho zajímaly samozřejmě především navštívené stavby, velmi ale ocenil také to, jak Správa a údržba silnic Pardubického kraje udržuje kontakt se svými bývalými pracovníky. „Osobně mi přijde důležitá kontinuita, možnost přímo na stavbách přebírat zkušenosti od lidí, kteří už jsou sice trošku starší, ale jejich zkušenosti a vědomosti jsou rozsáhlé. To, jak se ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje věnuje bývalým zaměstnancům, velmi oceňuji. Ne vždy se to ve firmách děje, přitom je to velice správná věc,“ řekl šéf komory Koprivňanský.

Podle ředitele Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslava Němce mají podobné akce hluboký význam. „Tvoří můstek mezi minulostí a budoucností. Nepochybně přitom tu budoucnost ovlivňují,“ dodal na závěr Němec. Dopravní senioři byli na exkurzi pozváni v rámci dvacátého výročí existence Správy a údržby silnic Pardubického kraje, v právní formě, kterou dnes známe.