„Myšlenka údržby silnic I. třídy krajskými silničáři se mi líbí.“

Jste ředitelem Správy a údržby silnic Pardubického kraje od září, co se od té doby v rámci organizace změnilo. Všimli si už zaměstnanci, že nastala změna ve vedení?

Věřím, že si všímají, že ke změnám dochází a docházet bude. Přece jenom ty tři a půl měsíce utekly jako voda. Sice jsem se rozkoukával, a věcí k rozkoukávání bylo opravdu hodně, ale při tom se už pochopitelně řešily běžné provozní záležitosti, které přicházely a musely se vyřídit.

Styl řízení organizace se měnil a měnit se bude. Nejsem příznivcem razantních, zásadních změn, aniž bych se přesvědčil o tom, jak organizace funguje. To znamená, že času jsem využil k tomu, abych právě navnímal, jak Správa a údržba silnic Pardubického kraje funguje, jak v ní probíhají jednotlivé procesy. Kolegy jsem nechal pracovat  a teď si vyhodnotím, zda je to pro tuto organizaci vhodné nebo není a po Novém roce se budou určitě zavádět nějaké změny.

Budete si vyhodnocovat děje, které na Správě a údržbě silnic Pardubického kraje probíhají, nicméně už máte některé oblasti, o kterých víte, že do nich budete nějak významně zasahovat?

Jsou některá dílčí témata, u kterých vím, že tam změny nastanou a jak budou vypadat. U dalších témat představu mám, ale potřebuji si ještě doověřit určité souvislosti. Naše organizace je poměrně velký organismus, proto nechci žádné zásahy dělat ukvapeně.

Přestože, pane řediteli, chápu, že se do veřejného prostoru neříká něco, co se mají nejprve dozvědět zaměstnanci, můžeme v rámci plánovaných změn alespoň zmínit něco konkrétního? Třeba do jakých oblastí chcete nejprve zasáhnout?

O všem, co se tady děje, můžu veřejně mluvit. To je jeden ze základních principů, nechci, abychom cokoliv skrývali, všechno, co děláme, je veřejná služba a o všem může veřejnost vědět.

Hovořil jsem o tom už v minulosti, že se zaměřuji a chci se zaměřit na komunikaci a publicitu. Snažíme se zlepšit komunikaci se zřizovatelem, nastavit systém pravidelných schůzek a diskuzí nad tématy, u nichž je to potřeba. Velice důležitá je komunikace směrem k veřejnosti. Jsem přesvědčený, že řidič není naštvaný, když někde zastaví kvůli rekonstrukci silnice. Tedy, není naštvaný proto, že by se silnice rekonstruovala, vadí mu, že o tom nevěděl. To znamená, že je nutné informovat veřejnost a zejména řidiče o tom, co chystáme, kde budou jaká omezení, uzavírky, právě proto, aby měli možnost si vybrat cestu, která se jim tak bude co nejméně komplikovat.

Zároveň jsem se mi za ty tři a půl měsíce potvrdilo, že práce, kterou děláme, kterou dělají kolegové, je velmi náročná a chtěl bych ji tak trošku prodat, aby o tom veřejnost věděla. Publicita a komunikace je jedno z témat, která řeším a která se budou měnit.

Další oblast, na kterou se zaměřuji, kterou řešíme a změny v ní už probíhají, to je oblast veřejných zakázek. Je to téma, které není jednoduché. Chci, aby na tuto záležitost bylo vyčleněné oddělení, kde budou lidé, kteří pro to mají odborné předpoklady a zkušenosti, na jejichž základě mohou co nejlépe vybírat zakázky.

Pokud bych se podíval do provozu, tam bych se chtěl zaměřit na určitou specializaci. Konkrétně mohu hovořit třeba o péči o zeleň. Máme kolem komunikací stromy, keře, zkrátka vegetaci, která určitě potřebuje větší údržbu. Chci, aby na ni byly specializované určité skupiny zaměstnanců, které se tomu budou věnovat, abychom se i v této oblasti někam posouvali a to je jen pár příkladů změn.

Jste profesionální manažer. Stál jste ale v čele institucí, které byly úřady. Když to velmi zjednoduším, dřív jste vedl bílé límečky, nyní řídíte většinově modré límečky, tedy vedl jste úředníky, nyní silničáře. Je to velký rozdíl pro vaši práci?

Máte pravdu, je to změna. Dřív to opravdu bylo sto procent zaměstnanců, jak vy říkáte, bílé límečky, teď se to posunulo do trošku jiné roviny. Pro mě je to velmi zajímavé, protože jsou to lidé vytvářející hodnotu, která je vidět, ze které mají užitek všichni, kteří po silnici jezdí.

Jsou to pro mě nové věci, a proto za nimi chci jezdit, chci vědět, jak svoji práci dělají, proč ji dělají, jestli k ní mají všechno, co potřebují. Pokud po nich požaduji kvalitní práci a aktivní přístup, tak jim musím vytvořit co nejlepší pracovní podmínky. Zatím jsem neměl v průběhu času všechna cestmistrovství objet, ale s mnoha zaměstnanci jsem se už setkal. Co mě těší, zatím jsem se setkal se snahou věci řešit a posouvat, zdá se mi, že naši lidé jsou opravdu silničáři srdcem a že je těší, že tuto práci mohou dělat. Pak je na mě, abych jim vytvořil podmínky a motivoval je.

V první polovině roku jste vyhrál výběrové řízení, v září jste nastoupil do čela Správy a údržby silnic Pardubického kraje. Co tady ještě nepadlo, je otázka na to, zda jste s tímhle svým profesním krokem spokojený, jestli jste našel svůj šálek kávy?

Jeden z prvních úkolů, které jsem dostal od Rady Pardubického kraje, byl ten přijít po třech měsících a říct, jak hodnotím činnost organizace, do které nastupuji, a pak se pobavíme o tom, jestli budu nebo nebudu pokračovat. Toto proběhlo, já jsem jednoznačně potvrdil, že mě tato práce velmi baví, naplňuje moje očekávání, která jsem měl, že se ji věnovat chci a vidím v ní budoucnost.

Zároveň jsem představil směr, kterým chci, aby se organizace rozvíjela a měl jsem radost, když se mi dostalo ujištění, že rada tuto spolupráci bude podporovat.

Pojďme se na tu budoucnost podívat. Čeká nás rok 2024, který pravděpodobně opět nebude jednoduchý. Jaký podle vás bude pro Správu a údržbu silnic Pardubického kraje?

Některé naše činnosti budou standardní. Musíme zajistit údržbu a správu silnic, bude jen docházet k nějakým organizačním změnám, jak jsem o tom hovořil ohledně specializace týmů. Určitě dojde k nastavení vykazování a měření výkonů, aby se dalo jednoznačně prokázat, co za peníze, které dostáváme, odvedeme za práci.

Pak tu budou věci, které nebudou standardní, které se budou odvíjet od toho, kolik finančních prostředků bude k dispozici. Teď hovořím o větších rekonstrukcích silnic a výstavbě nových silnic. Tam se situace oproti letošnímu roku skutečně trošku zhorší, protože jedním z finančních zdrojů, které máme, je příspěvek ze Státního fondu dopravní infrastruktury, kde kraje dostanou nižší finanční alokaci oproti letošnímu roku.

Na začátku roku 2024 bude na krajském zastupitelstvu projednáváno, jaká finanční částka půjde z rozpočtu na investice do silnic. Od toho se bude odvíjet, kolik práce budeme moci udělat.

Zmínil jste příspěvek ze SFDI, tedy v programovém prohlášení vlády zmíněný progres na celkovou částku pro kraje ve výši šesti miliard, které vlivem úspor pro příští rok opět spadnou na úroveň čtyř miliard. Tam tedy máte přibližnou představu o tom, kolik to pro Pardubický kraj bude. Máte zároveň představu o tom, s jak velkým celkovým rozpočtem bude Správa a údržba silnic Pardubického kraje v roce 2024 hospodařit? A jak na tom bude v porovnání s předchozími lety?

Obecně na standardní údržbu a provoz budeme mít stejně prostředků jako letos. Ve vztahu k investicím se o tom bude na Zastupitelstvu Pardubického kraje hovořit až na začátku příštího roku. Máme připravenou celou řadu akcí, které bychom mohli realizovat, je jich kolem stovky. Podle toho, kolik bude moct kraj uvolnit, budeme některé realizovat a jiné ne.

Hovoříme-li o zdrojích financí, nedá mi nepřipomenout, že Správa a údržba silnic Pardubického kraje se historicky neucházela o zakázku na údržbu státních silnic na území kraje. Důvodem bylo, aby neporušila zákon překročením limitu, který má pro vlastní výdělečnou činnost. Souhlasíte s tímhle postupem nebo do budoucna uvažujete, že by si vaše organizace touto cestou mohla jít pro další zdroje financí?

Myšlenka, že by Správa a údržba silnic Pardubického kraje zajišťovala údržbu silnic I. třídy, se mi líbí. Myslím, že by tak tomu mělo být, ostatně historicky tomu tak bylo, pak se to změnilo. Ve chvíli, kdy má stát síť organizací, byť krajských, které jsou připraveny tuto službu zajistit, tak by měl této struktury využít.

Druhá věc je, zda je to legislativně možné. To je otázka, na kterou doufám velmi brzy dostanu odpověď, nechal jsem si k tomu zpracovat právní posouzení, snažím se to diskutovat i s kolegy z ostatních správ a údržeb silnic. Ostatně je to téma, které budeme diskutovat na našem nejbližším společném setkání.

Třetí věc, která s tím souvisí, je otázka, zda jsme na to připraveni. To je také záležitost, kterou jsem zadal k prověření, věřím, že na začátku příštího roku si to budeme moci vyhodnotit. Tedy, zda se můžeme účastnit této veřejné zakázky, zda jsme na to připraveni a těším se na to, že si na obě tyto otázky budu moci odpovědět kladně a že se do té soutěže přihlásíme.

Takový postup by asi, pane řediteli, vyřešil i problém rozdílných způsobů zimní údržby prováděné na státních a krajských silnicích. Je to tak?

Ano. My navíc při naší zimní údržbě musíme přejíždět po silnicích první třídy. A ve chvíli, kdy tam jedeme se zdviženou radlicí, tak to vzbuzuje emoce. Takže by se vyřešily i takové technické detaily, kdy veřejnost stále ještě ne úplně rozlišuje silnice I. třídy a silnice II. třídy.

Mluvíme-li o zimní údržbě, máte už přehled o výši příspěvku na tuto část práce vaší organizace? Máte v tomto směru jistotu dostatku finančních prostředků, které budou respektovat i problémy na materiálovém trhu, kde v nedávné minulosti došlo k navýšení cen?

V rozpočtu jsou výdaje na zimní údržbu stejné jako v letošním roce, což je základní předpoklad, že budeme moci činnost vykonávat ve stejném rozsahu. Pokud jsem hovořil o tom, že chci, aby se některé činnosti naplánovaly a bylo jasně dáno, co za určené peníze odvedeme v jednotkách za práci, tak u zimní údržby se plánovat nedá. Nikdo nedokáže dopředu predikovat, jaké bude počasí. Když jako příklad uvedu letošní rok, tak za listopad jsme za zimní údržbu utratili zhruba deset milionů korun a jenom za první tři dny prosince, to byl ten krásně bílý víkend, jsme utratili třináct milionů. Kdyby ten víkend pokračoval celý prosinec, tak nám příspěvek stačit nebude. Ono se to uklidnilo, takže můžeme předpokládat, že prostředky, které máme, nám vystačí.

Ale je to zároveň o komunikaci s naším zřizovatelem a máme ujištění, že ve chvíli, kdy budeme vzhledem k počasí předpokládat, že finanční potřeba bude náročnější, je zřizovatel připravený nám finanční prostředky dodat.

Od sněhu bych se teď chtěl přesunout k těm velkým akcím, které vás v příštím roce čekají. Všichni vědí o velkém projektu rekonstrukce pardubického Wonkova mostu, kde budete mít příležitost vyzkoušet si zmíněnou komunikaci silničářů směrem k veřejnosti…

…tuto věc už diskutujeme poměrně hodně dlouhou dobu, protože dopad na dopravu v Pardubicích bude. Proto se také snažíme diskutovat s ostatními hráči v území, kteří mají na starosti komunikace I. třídy a místní komunikace, o tom, co plánují, abychom vše mohli zkoordinovat. Jde o to, aby takové akce zasáhly dopravu co nejméně.

Myslím, že se nám to docela daří. Udělali jsme z tohoto pohledu určité ústupky a posuny v harmonogramu, stejně jako to v případě svých akcí udělalo Ředitelství silnic a dálnic. Proto předpokládám, že naše akce na sebe budou navazovat a že se nebudou překrývat.

Za důležitou v tomto směru myslím považujete i komunikaci vůči řidičům, aby přesně věděli co, kdy, kde a jak se tomu případně vyhnout.

Přesně tak. Konkrétně ale Wonkův most bude po celou dobu rekonstrukce průjezdný, doprava na něm bude pouze částečně omezena. Průjezdný bude jeden a jeden jízdní pruh v každém směru po celou dobu rekonstrukce. Detailní informace k této stavbě budou zveřejněny hned na začátku ledna.  

O rekonstrukci Wonkova mostu toho směrem k veřejnosti šlo už mnoho a až se spustí, budou k dispozici aktuální informace. Byl bych nerad, pokud bychom touto plánovanou akcí zastínili ty ostatní, které vás jistě čekají. Jaké to jsou?

Jsou to hlavně akce, které jsou rozestavěné a v příštím roce se budou dokončovat. Jednou z těch hlavních priorit jsou dálniční přivaděče. Stát v Pardubickém kraji poměrně hodně rozšiřuje dálniční síť, my na to musíme a hlavně chceme reagovat dálničními přivaděči. Některé jsou v tuto chvíli už zrekonstruované, Litomyšl – Česká Třebová a Litomyšl – Ústí nad Orlicí, u přivaděče Choceň – České Libchavy jsou hotové dvě etapy ze tří, ta prostřední se bude dokončovat v létě příštího roku. Stejně tak obchvat Rokytna a obchvat Dašic. To jsou dvě velké stavby, které budou v průběhu léta příštího roku dokončeny a které významným způsobem usnadní dopravu v Pardubickém kraji.

V tuto chvíli se připravuje obchvat Zminného, což je silnice z Černé za Bory do Dašic, aktuálně se u této stavby řeší územní řízení. Věříme, že se posuneme dál a také tento obchvat začneme v následujících letech stavět. A jsou to další a další stavby, jak jsem říkal, máme jich na seznamu velké množství. Uvidíme, kolik bude finančních prostředků a kolik z nich budeme moci realizovat.

Kraji velmi pomohlo, že stát rozvolnil finanční prostředky určené na jednotlivé přivaděče a kraj s nimi může mezi stavbami podle potřeby pohybovat. Ovšem stále to znamená, že na všechny přivaděče nejsou k dispozici veškeré potřebné finance. Jak se s tímto problémem vypořádáte?

Pokud se nemýlím, tak memorandum bylo sepsáno někdy v roce 2017 a je v něm částka 2,7 miliardy korun. To byly plánované projektové ceny, které následně ovlivnilo mnoho skutečností, dnes je částka potřebná na všechny přivaděče dvojnásobná. To znamená, že nám v tuto chvíli chybí zhruba dvě a půl miliardy, které chybí na poslední přivaděč, což je obchvat Vysokého Mýta, který pokračuje jako obchvat Chocně.

Pro nás je to velmi důležitá stavba a pan hejtman se svým náměstkem pro dopravu intenzívně jednají s ministerstvem dopravy, s panem ministrem, o tom, jak tyto finanční prostředky zajistit.

Řekne-li se dálnice, jde s tím ruku v ruce téma návozových tras na její stavbu. Tedy řešení, kdo zaplatí a opraví poškozené krajské silnice, po nichž se vozil a vozí materiál. Jde o trasy schválené, ale především o ty neschválené. Jak se posouvá řešení tohoto problému?

U této věci vnímám dvě témata. Tím prvním jsou finanční prostředky. Pokud to jsou skutečné, schválené návozové trasy, tak jednáme s Ředitelstvím silnic a dálnic a stát realizuje jejich opravy. Pak jsou takzvané neuznané návozové trasy, u kterých jednáme se Státním fondem dopravní infrastruktury o tom, aby na to kraji přidal finanční prostředky a my si rekonstrukci zajistili. Tyto záležitosti se daří průběžně řešit.

Druhé téma je to, o čem jste mluvil, tedy to, že nákladní automobily skutečně jezdí i po trasách, které oficiálně nejsou určené jako návozové. A to je také problém, který se snažíme řešit, jak vlastně přimět dodavatele, aby používali skutečně jen těch schválených tras.

Jestli dovolíte, ještě bych se krátce vrátil k tématu komunikace, kdy jste hovořil o domluvě jednotlivých hráčů v území. Osobně se mi velmi líbí princip, kdy se kraj a obce domlouvají na společných investičních akcích, takže pokud se někde opravuje kanalizace, na základě domluvy se následně opraví i povrch vozovky. Je toto i z vašeho pohledu správný postup?

Určitě by taková koordinace měla být naším společným cílem. Aby se ve chvíli, kdy se provádí rekonstrukce silnice, společně udělalo co nejvíc souvisejících aktivit. Pak se do té silnice nemusí znovu sahat. Je to cíl, který není jednoduchý, ne vždy je snadné vše vhodně zkoordinovat. Když se to ale podaří, je to to nejlepší, co může být.

V průběhu letošního roku se povedlo realizovat některé takové akce, kdy se zrekonstruovala silnice a obec před tím vyřešila otázku chodníku, kanalizace a podobně. A tudíž je předpoklad, že se několik let, věřím, desetiletí do toho nebude muset zasahovat.

Rok se chýlí ke konci. Pokud se, pane řediteli, tady u vás potkáme za rok, v prosinci 2024, jak to bude vypadat? Jakou máte představu o tom, kam byste do té doby chtěl Správu a údržbu silnic Pardubického kraje dovést?

Věřím, že se tady za rok setkáme a budeme o tom diskutovat a zároveň věřím, že si budeme moci potvrdit, že věci, o kterých jsme se dnes bavili, se udály podle našich představ. Tedy, že se zlepšila komunikace, zlepšil se vnitřní chod organizace, zlepšily se činnosti související s údržbou. A že mi to budete moci potvrdit z pohledu řidiče, který po našich silnicích jezdí. Takže to nebude potom na mně, ale na vás, abyste mi řekl, jak se to posunulo.