I letos čeká na silničáře v regionu mnoho staveb
- 1. března 2022,
- 8:19
Dvě a půl miliardy korun se prostřednictvím Správy a údržby silnic Pardubického kraje dostaly loni v regionu do oblasti silničního hospodářství. Nebývale vysoká částka, kterou v kraji doplnily ještě další prostředky, jako například evropské zdroje, se letos pravděpodobně opakovat nebude. „Přesto ani letošní rok nebude v rámci silničního hospodářství úplně chudý, investice by měly být kolem miliardy a půl,“ konstatuje 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje pro dopravu a dopravní obslužnost Michal Kortyš.
Silnice II. a III. třídy jsou v celé republice silně podfinancované a s jejich stavem se kraje potýkají už od doby, kdy je převzaly na začátku tisíciletí od státu. Prostředky, které by regiony potřebovaly k tomu, aby se kvalita krajských silnic zvyšovala, přesahují výrazně jejich možnosti. „Dlouhodobě je silniční majetek na padesáti procentech prosté reprodukce, jdou do něj provozně a investičně poloviční peníze. A totéž se týká i obslužného majetku, což jsou dopravní prostředky, technologie nebo mechanizace,“ vysvětluje ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. „Na to, aby se stav majetku začal zlepšovat, by bylo potřeba ročně investovat mezi dvěma až třemi miliardami.“
FINANCOVÁNÍ Z VÍCE ZDROJŮ
Přestože letošní rok asi nesnese srovnání s tím loňským, silniční stavby přece jenom úplnou Popelkou nebudou. Prostředky do nich nepůjdou jen z rozpočtu Pardubického kraje, finance na ně přitečou i ze Státního fondu dopravní infrastruktury a celkovou sumu zvyšuje také budování dálničních přivaděčů. „Díky zlepšenému výběru daní mohl v lednu Pardubický kraj do této oblasti přidat na začátku roku tři sta milionů korun. Tyto peníze přibyly ke sto čtyřiceti milionům zahrnutým už v rozpočtu schváleném loni,“ říká náměstek hejtmana Kortyš. Do dopravních staveb tak hejtmanství prostřednictvím Správy a údržby silnic Pardubického kraje letos pošle 440 milionů korun. K nim je možné připočítat příspěvek ze Státního fondu dopravní infrastruktury a část příspěvku převedeného z loňska. „Nevyčerpanost má několik příčin,“ upřesňuje technický náměstek Správy a údržby silnic Pardubického kraje Jiří Synek: „Jednak vznikla tím, že by dopravních staveb v daném prostoru bylo víc a nemohli jsme stavět v době, kdy jsme chtěli. Na situaci se podepsala i pandemie covidu, která v mnoha případech zpomalila činnosti na úřadech, například z hlediska stavebních povolení nebo uzavírek.“ V tomto případě jde o dalších dvě stě sedmdesát milionů korun, převod finančních prostředků z loňského roku je okolo 44 mil. Kč, cca 20% z celkového příspěvku. Z nich dvě stě dvacet šest milionů má být letošní příspěvek od státu, který by měl letos mezi jednotlivé kraje rozdělit čtyři miliardy. Mimo stavby přivaděčů tak mají krajští silničáři pro plánovaných osmašedesát staveb na letošní rok sedm set deset milionů korun. „Jedná se jak o stavby provozního charakteru, tak i charakteru investičního,“ doplňuje k tomu ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Němec.
SDRUŽENÉ INVESTICE
Zhruba osmdesát milionů korun bude stát třeba stavba, kterou Správa a údržba silnic Pardubického kraje bude koordinovat společně s městem Holice a VaK Pardubice. Jde o modernizaci silnice spojující Holice s Horními Ředicemi. Ta bude patřit mezi finančně i časově náročné investiční akce.
Společné zadavatele, tentokrát v podobě partnerství Správy a údržby silnic Pardubického kraje, Ředitelství silnic a dálnic a obce, bude mít i chystané budování průtahu Rokytna, s Přeloučí pak budou krajští silničáři sdružovat investici na průtahu Mělic. „Zatímco my budeme dělat silnici, Přelouč bude mít na starosti chodníky,“ konkretizuje ředitel silničářů Němec. Ve spolupráci se soukromým investorem a obcí se bude také rekonstruovat silnice u Podhořan, vedoucí směrem z Přelouče na hlavní tah na Čáslav.
Významnou letošní investicí bude i první etapa prací na silnici z Hlinska na Blatno, jejíž součástí je i rekonstrukce mostu. Pokračuje si rozsáhlá stavba šestikilometrového úseku silnice spojující Borovou a Oldříš. Ta je rozdělená do tří stavebních sezón a je příkladem spolupráce Pardubického kraje a obcí. „Letos nás čeká ta nejrozsáhlejší a nejsložitější část prací,“ dodává k tomu ředitel Němec.
V PLÁNU I VEDLEJŠÍ SILNICE
V plánech pro stavební sezónu jsou i silnice, které možná nemají přespříliš velký dopravní význam, například pro autobusovou dopravu, přesto jejich stav ztrpčuje místním život. „Takovým příkladem je třeba úsek z Jablonného nad Orlicí na Bystřec, kterou zdejší občané využívají při cestách do zaměstnání,“ říká náměstek hejtmana Kortyš. „Počítáme také s opravou silnice mezi Dvořištěm a Doubravicemi nebo průtahem obcí Kladno na Hlinecku.“ Jedná se namátkový přehled několika ze silnic, na které se letos také dostane, přestože nepatří z hlediska celého regionu mezi nijak důležité. Jejich neutěšený stav ovšem není příjemný pro ty, kteří tu bydlí. Stejně jako v případě již opravované provizorně komunikace přes Hrachoviště, která sloužila jako návozová trasa pro výstavbu dálnice D35 a provoz těžkých vozidel se na ní neblaze podepsal. „Dostane se i na řadu obcí i díky zapojení do stavebních činností těch sídel, která pracují na vodovodních, kanalizačních řadech. To se týká třeba Třibřich, Horky u Chrasti nebo Kočí,“ doplňuje technický náměstek Synek.
„Pardubický kraj k výběru přistupuje velmi zodpovědně,“ domnívá se ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. „Dislokace staveb není nijak diskriminační k žádným částem regionu. Je snaha ke stavbám s vysokým dopravním významem přidávat i ty, které tak důležité nejsou. V tom hodně pomáhají i evropské peníze z regionálního operačního programu. Zatímco za ně je možné řešit důležité spojnice, ty z krajského rozpočtu pak mohou pomoci méně důležitým komunikacím, které by jinak kvůli nedostatku financí čelily postupné devastaci.“
POKRAČUJÍ PŘIVADĚČE
Samostatnou kapitolou jsou dálniční přivaděče, které patří v Pardubickém kraji mezi velká témata. „Letos bude zahájen obchvat Rokytna, začne také obchvat Dašic, prostavět by se na nich mělo kolem tří set milionů korun,“ říká náměstek Michal Kortyš s tím, že pokračovat má také další etapou budování trasy Litomyšl – Ústí nad Orlicí. Počítá se také se zahájením stavby úseku z Českých Libchav do Rozsochy.
Zajímavou investicí je i ta, která souvisí s dostavbou dukovanské jaderné elektrárny. Ačkoliv ta s Pardubickým krajem má jen máloco společného, přesto dopravu v něm ovlivní. „Prostřednictvím státního fondu máme finanční prostředky na přípravu přestavby mostu přes železniční trať v Kojicích,“ popisuje náměstek Synek. „Přes tento most mají být převáženy těžké komponenty pro elektrárnu, unést by měl soupravu s hmotností přes tisíc tun.“ Je proto potřeba připravit zahájení stavby, která by se měla rozjet, jakmile k tomu stát dá s blížícím se termínem začátku dostavby elektrárny pokyn.