Reklama

Ostrý start zimy silničáři v Pardubickém kraji zvládli

  • 3. ledna 2022,
  • 17:44

Loňská zimní sezóna dala silničářům v celé republice, a Pardubický kraj nevyjímaje, pořádně zabrat. To se pochopitelně projevilo v ekonomické náročnosti údržby silnic. Udržování sjízdných vozovek v závěrečném účtu přišlo na zhruba 130 milionů korun, což odpovídá náročnější sezóně. V regionu se náklady na odstraňování klimatických dopadů zimy pohybují od devadesáti milionů ve velmi mírném období po sto padesát milionů v extrémním případě. Pokud si silničáři nebo řidiči mysleli, že náročné období loňska vystřídá klid, první dny meteorologické zimy optimismus zkrotily.

Reklama

Pokud se podíváme na začátek, tedy na listopad a prosinec, musím říct, že se od předchozích let skutečně odlišuje,“ konstatuje ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. „Prosinec jsme bývali za poslední roky zvyklí brát jako astronomický podzim, nyní má ale skutečně charakter zimy.“ Už od dětství každý ví, kdy se střídají roční období a že podzim předává vládu zimě až při slunovratu. Meteorologická zima ale začíná už první prosincový den a letos to dala důrazně najevo nejen v horských oblastech.

Už na začátku prosince jsme měli dvě klimatické události, které byly finančně poměrně náročné,“ popisuje 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje pro dopravu a dopravní obslužnost Michal Kortyš. „Pro lepší představu, mluvíme o zásazích na silnicích, které stojí řádově několik milionů korun denně.

Jako by nastupující zima chtěla prověřit, zda jsou silničáři skutečně v pohotovosti, vyzkoušela je během prvního prosincového víkendu. Následně o sobě dala přívalem sněhu a teplotami pod nulou i v jindy mírném Polabí vědět ve druhém prosincovém týdnu.

RAZANTNÍ PRVNÍ ZÁSAH

Příprava na zimní období je na Správě a údržbě silnic Pardubického kraje prakticky celoroční. Po skončení jedné sezóny se už připravuje ta následující, ať už se jedná o otázku techniky, její obnovy nebo doplnění, nákupu potřebného materiálu a jeho naskladnění na jednotlivých cestmistrovstvích nebo plánů zimní údržby, které musí projít připomínkováním až k finálnímu schválení Radou Pardubického kraje. Při prvním projevu zimy pak obrazně řečeno silničáři vytáhnou všechny svoje zbraně. „Jsme připravení snad na všechny možné varianty, které mohou nastat a první zásah je pro nás klíčový. Většinou ho takzvaně přebijeme i za cenu toho, že je naše nasazení větší, než by bylo potřeba,“ přiznává ředitel silničářů Němec. Má to svoji logiku, samozřejmě. Po více než půl roce je to první boj se sněhem, námrazou a náledím nejen pro silničáře, kteří po dlouhé době sedají za volant náklaďáku s velkou radlicí, ale také pro řidiče znovu vzpomínající, jaké to je jezdit na kluzkém povrchu. „Ten masivní zásah na začátku zimy je sice finančně náročný, z hlediska společenského se ale bezesporu vyplatí,“ tvrdí Miroslav Němec, podle kterého je to vlastně prevence škod, které by jinak vznikly při nehodách řidičů přecházejících z letního režimu ježdění.

TEST ZAČÁTKU ZIMY ÚSPĚŠNÝ

Na vysvědčení nemusí silničáři obvykle čekat příliš dlouho, ke zjištění, jak úspěšný jejich zásah byl, se stačí podívat do statistiky dopravních nehod. Vizitku jejich práci vystavuje i plynulost dopravní obslužnosti, tedy to, pokud by autobusy někde nabíraly zpoždění nebo dokonce některou silnici vůbec neprojely. V tom se už na začátku zimy ukázalo, že příprava byla dobrá. A to nejenom na straně Správy a údržby silnic Pardubického kraje, která má na starosti vozovky ve vlastnictví kraje, tedy silnice II. a III. třídy, ale i na straně soukromého subjektu, který je zodpovědný za hlavní tahy ve vlastnictví státu. Pardubický kraj je totiž z těch, kde stát svěřil tuto péči o silnice I. třídy, případně dálnice, do rukou soukromého dodavatele. A přestože obě údržby fungují do jisté míry nezávisle na sobě, ovlivnit se navzájem mohou. „Okruhy údržby, které jsme měli, jsme museli rozpojit, takže přejezdy našich prázdných vozidel vedou v některých případech po silnicích I. třídy. A pokud by na nich zkolabovala zimní údržba, tak by následně pochopitelně zkolabovala i ta naše. Vozidla by nám uvízla někde na silnici první třídy, kde by si třeba poradila s otočením, pokud by ale uvízla v koloně stojících vozidel, tak by nastal problém. To se ale nestalo ani u nás, ani na jedničkách,“ uvedl šéf Správy a údržby silnic Pardubického kraje Němec.

ÚDRŽBĚ PŘIBÝVAJÍ DALŠÍ SILNICE

Naprosto minimální nárůst dopravních nehod na úvodním sněhu nové zimy ukázal, že plán údržby funguje. „Na obou zásazích se to ukázalo, oba byly vedené velmi účinně,“ přidává hodnocení náměstek hejtmana Kortyš. Jeden problém ale přece jenom vyvstal. „Komplikace trochu způsobuje stavba dálnice z Opatovic do Časů,“ pokračuje dál Kortyš. „Jak její budování postupuje, jsou uvolňovány silnice, které doposud byly staveništěm. Jedny se nám tak po určité době vracejí zpět do správy, další, které byly v rámci stavby postaveny jako přeložky, nám ani nebyly oficiálně předány, ale postarat se o jejich údržbu musíme.“ Takové silnice krajští cestáři udržují, protože stavba jako taková na to nemá ani techniku, ani inertní nebo chemické materiály a konečně ani lidské zdroje. Přitom se jedná o nezanedbatelný rozsah v řádově desítkách kilometrů vozovek.

STRAŠÁK JMÉNEM COVID

A komplikace, se kterou si krajští silničáři také musí poradit, je ještě jedna. Už dva roky se nad všemi vznášející Damoklův meč covidové epidemie. Organizace už na jejím začátku na jaře loňského roku přijala přísná opatření s vědomím, že kolaps zimní údržby by měl velké hospodářské dopady a není zkrátka možný. „Pozitivní je, že nakažení lidí, které se ani nám nevyhýbá, je komunitní a tedy, že k němu nedochází tady v práci,“ konstatuje ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. „Nejčastěji k tomu dochází doma, v poslední době asi nejvíc od dětí.“ I v době kulminace podzimní vlny nebyl zásah onemocnění do personálního stavu silničářů nijak zásadní. Ať už vinou nákazy nebo kvůli karanténě po setkání s nemocným bylo mimo hru deset až dvacet lidí z celkových více než čtyř stovek. „To není nijak fatální, pokud bychom ale čelili většímu nárůstu mezi dispečery nebo řidiči, tak by to problém být mohl,“ vysvětluje situaci Němec. Nejde ani tak o prostý počet lidí v izolaci nebo karanténě, potíže mohou vzniknout lokálně. Tedy třeba ve chvíli, kdy by nákaza ochromila jedno nebo víc cestmistrovství v regionu.

Nejen tato rizika si na prahu zimní sezóny vedení organizace uvědomuje a ponechává proto v platnosti přísná pravidla zabraňující zbytečným kontaktům mezi zaměstnanci. Zároveň s tím vnímá jako možnou hrozbu kombinaci covidu a případného výskytu chřipky. Proti ní proto už dopředu umožnilo zaměstnancům se očkovat. Rozhodně se podle začátku zimy nedá usuzovat, že by měla být shovívavá a během své sezóny silničářům něco odpustila.

Reklama

Mohlo by Vás zajímat

Reklama

PR články

Více PR článků
Zavřít reklamu