Zeleň podél vozovek je pro silničáře velkým tématem

  • 3. ledna 2022,
  • 17:42

Pod termínem údržba silnic si většina řidičů představuje v zimním období odstraňování sněhu nebo námrazy z vozovky a v létě jejich opravu. Málokdo si přitom uvědomuje, že součástí komunikací protínajících krajinu je i silniční zeleň. S nadsázkou, která má k pravdě blíž, než by se mohlo zdát, se říká, že silničáři jsou zároveň poměrně velkým zemědělským družstvem. Vedle pravidelného sekání trávy podél silnic se musí starat také o křoviny podél cest, odstraňovat náletové dřeviny a ošetřovat stromy. A těch je tolik, že by dohromady daly solidně velký les.

Reklama

Důležité jsou silnice, proč se ještě starat o stromy kolem nich. To by si mohl říct laik, pro kterého strom vedle vozovky představuje jen riziko v případě nehody. „To se týká starých silničních alejí, kdy jsou stromy v bezprostřední blízkosti vozovky a jsou tak rizikovým faktorem nejen pro řidiče, ale i při zimní údržbě,“ souhlasí ekolog Správy a údržby silnic Pardubického kraje František Weisbauer. „Může se totiž stát, že naše vozidlo o strom vedle vozovky zachytí radlicí.“ Pozitiva silniční zeleně ovšem jednoznačně převažují a bez ní by byl pohyb vozidel v mnoha směrech složitější. „Do krajiny zeleň podél silnic bezesporu patří, a to nejen proto, že to dobře vypadá,“ konstatuje ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. „Vegetace zabraňuje vodní i větrné erozi, víme také, že má svůj význam z hlediska bdělosti řidiče, který je výrazně pozornější oproti fádní silnici, podél níž nic není. Velkým pozitivem jsou také stromy v zimním období.“ Především v rovinatém Polabí si asi málokterý řidič dokáže představit, jak by silnice v zimě vypadaly, pokud by podél nich nerostla zeleň. Opatřit všechny komunikace větrolamy a zásněžkami, u kterých je navíc nutná manipulace, není možné. Zejména stromy, ale i porosty keřů, tuto úlohu plní. „V rovinatém profilu krajiny stačí, aby napadly dva centimetry sněhu a foukal vítr, za krátkou dobu je na silnici dvaceticentimetrová závěj. Stromy a keře tvoří přirozenou překážku navátému sněhu,“ vysvětluje ředitel Němec. „Toho si může všimnout každý řidič. Tam, kde je holá silnice, je navátý sníh z polí. Stačí, aby podél vozovky byly stromy a vítr na ní nafouká jen sněhové jazyky, které provoz zvládá rozjezdit. Jinými slovy, vegetace podél silnic umožňuje prodloužit frekvenci naší údržby a zabraňuje tomu, aby se silnice stala nesjízdnou.

DESETITISÍCE STROMŮ

Zeleň tedy pomáhá silničářům i řidičům, ovšem vyžaduje také značnou péči. Vedle sekání trávy je nutné i ošetřování stromů, jejich zastřihování a kácení těch, u kterých hrozí třeba pád do silnice. Jen pravidelnou údržbou lze zabránit zbytečným škodám, ať už se jedná o poškozené plachty projíždějících kamionů z jedné strany nebo uražené části zemědělské techniky ze strany druhé. Objem práce to představuje značný. Jen v průjezdních úsecích obcí mají silničáři zaevidováno deset tisíc stromů, o které se musejí starat. A to je ta menší část. Dalších odhadem sto dvacet tisíc stromů mají v péči v rámci silničních alejí. „K těm musíme připočítat další tisíce dřevin, nejrůznější náletové porosty na svazích či zářezech komunikací, které se ani neevidují,“ dodává ekolog silničářů Weisbauer.

Údržba silniční zeleně stojí značné finanční prostředky, velké investice vyžaduje také pravidelná obnova vegetace. „V uplynulém desetiletí Správa a údržba silnic Pardubického kraje realizovala pět velkých projektů v celkové hodnotě přibližně padesáti milionů korun,“ říká k tomu 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje pro dopravu a dopravní obslužnost Michal Kortyš. „Díky dotačním titulům vznikly rozsáhlé stromové a keřové aleje, a to především v oblastech Třemošnicka nebo Králicka.

Hlavním zdrojem dotačních prostředků na obnovu zeleně představuje pro silničáře v Pardubickém kraji Státní fond životního prostředí, k výsadbám nových stromů dochází také v rámci projektů IROP. To znamená, že při velkých investičních akcích na silnicích spolufinancovaných z evropských zdrojů, dochází k revitalizacím doprovodné silniční zelně. Významné z hlediska obnovy vegetace podél komunikací jsou i finanční zdroje Pardubického kraje. Ten zároveň poskytuje i prostředky na takzvanou udržitelnost, která je u evropských projektů tohoto druhu desetiletá.

OBNOVA NA KRÁLICKU

Zatím poslední akcí, při které přibylo dalších 74 stromů a 347 stromů bude náležitě ošetřeno, je obnova silniční doprovodné vegetace na Králicku. Tento projekt je spolufinancovaný Evropským fondem pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu Životní prostředí. Komplexní péče se díky němu dostane stromořadím o celkové délce přesahující čtrnáct kilometrů. Celkové náklady projektu, který má být ukončen v závěru roku 2023, dosáhnou necelých dvou a půl milionu korun. Správa a údržba silnic Pardubického kraje se na investici, při které došlo k výsadbě stromů letos v listopadu, podílí patnácti procenty. „V letošním roce jsme vysázeli dřeviny, v příštím roce budeme ošetřovat stávající dřeviny, které v lokalitě jsou,“ přibližuje dění podél silnic na severovýchodě Pardubického kraje ředitel Miroslav Němec. „Nových čtyřiasedmdesát stromů je doplněním na místa, kde se dříve nepodařilo stromy vysadit v rámci přeshraničních projektů rekonstrukcí silnic. A také se jedná o nahrazení stromů, které od doby výsadby uhynuly.“ Úbytek zdejších dřevin kolem silnic měla zčásti na svědomí i bouře Kyrill, která se touto oblastí prohnala. Nejen ty teď doplnily zbrusu nové javory, jilmy nebo lípy.

KÁCENÍ PODÉL SILNIC

Velkým, a pro značnou část veřejnosti citlivým, tématem je také kácení stromů, které rostou podél silnic. K němu dochází z bezpečnostních důvodů, kdy je strom stářím nebo nemocí oslabený a hrozí jeho pád nebo pád jeho částí do vozovky. Dalšími případy, při kterých je nutné vzít do rukou motorovou pilu, jsou modernizace nebo rekonstrukce silnic. „V rámci projekční přípravy modernizace silnic jsme naráželi na zdlouhavé povolovací procesy a začínali být ohroženy termíny nutné k předložení projektu k žádosti o dotaci. Dalším problémem bylo zahájení stavby, které bylo téměř vždy mimo vegetační klid. Proto jsme kácením stromů pověřili Správu a údržba silnic Pardubického kraje, “ popisuje náměstek hejtmana Kortyš. „Ta to provádí v období vegetačního klidu, následně je stavba předána dodavateli. Součástí těchto investičních akcí je pak samozřejmě i výsadba nové zeleně.“ Silničáři jsou pak neprávem považováni za ty, kteří stromy jen kácejí, novou vegetaci totiž vysazuje dodavatel stavby. Vzniká pak nepřesná statistika, která zkresluje pohled na péči cestářů o silniční zeleň.

Reklama

Mohlo by Vás zajímat

Nejčtenější zprávy

Reklama

PR články

Cestáři řádili na rodeu

Více PR článků
Zavřít reklamu