Pardubický kraj chce s novou vládou řešit peníze na silnice

  • 3. ledna 2022,
  • 17:36

Doprava pohybující se po regionu využívá nejenom krajských, ale také místních nebo naopak státních komunikací. Každý kraj vítá, pokud na jeho území stát investuje do potřebné infrastruktury, ovšem přináší mu to i starosti. Starosti, které když se vyčíslí, dosahují miliard korun. Konkrétně v Pardubickém kraji s sebou nese stavba tolik potřebné D35 hned dvě velké rovnice, u kterých je nutné spočítat správný výsledek.

Reklama

Na důležitou dopravní tepnu, která uleví i přetížené dálnici D1, čeká nejenom Pardubický kraj řadu desetiletí. O významu této vysokokapacitní spojnice Čech a Moravy svědčí i slova nastupujícího ministra dopravy Martina Kupky: „Naštěstí se staví a letos bude otevřený další důležitý kus. Je to stavba národního zájmu.“ Když Kupka mluví o prioritách státu v oblasti silničních staveb, uvádí dálnici D35 dokonce na prvním místě, a to ještě před Pražským okruhem, dostavbou jihočeské dálnice D3 nebo spojením Brna s Vídní.

„Pětatřicítka“ je pro Pardubický kraj klíčovou stavbou, ovšem konstatováním, že ji na jeho území stát vybuduje, celá věc nekončí. Jednou ze starostí kraje je postavit přivaděče, po kterých se automobily budou na dálnici dostávat. „V minulosti se rozhodlo, že stát bude stavět hlavní trasu dálnice a kraj za finanční pomoci státu se postará o přivaděče,“ říká 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje pro dopravu a dopravní obslužnost Michal Kortyš. „Rozhodlo se tak z toho důvodu, že přivaděče nebyly součástí studie EIA ani žádného jiného průzkumu. Bylo ale žádoucí nezdržovat výstavbu dálnice, proto si přivaděče vzal na starosti Pardubický kraj.

DRAŽŠÍ PŘIVADĚČE

V roce 2017 se do přípravy přivaděčů Pardubický kraj pustil s tím, že mu na ně byla stanovena limitní částka 2,7 mld. korun. Ta přitom vzešla ze společného memoranda, které bylo podepsáno o jedenáct let dříve. Dnes tedy finanční prostředky na dostavbu všech přivaděčů dostatek peněz nezbývá. „Mluvíme-li v plánovací rovině, tak na sedm staveb, protože z celkových osmi už jedna je hotová, je potřeba navíc miliarda. Celková částka se ale postupem času zpřesňuje, nejprve v okamžiku, kdy je ke stavbě územní rozhodnutí a je známá trasa,“ popisuje ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. „K další korekci dochází při vysoutěžení dodavatele stavby. A konečná cena je po dohotovení díla, kdy jsou už známé všechny dopředu nepředvídatelné okolnosti, které ovlivní vícenáklady nebo naopak méněnáklady.“ Tendrem na dodavatele stavby už prošel úsek z Litomyšle do České Třebové, ještě letos by měl být znám výsledek soutěže na obchvaty Dašic a Rokytna, příští rok pak dojde na úseky kolem Černé za Bory, obchvatu Zminného a napojení na Dašice. Největšími neznámými tak zatím zůstane obchvat Mostku, kde je nutné překonat ještě majetko-právní a technické problémy budoucí stavby, a také obchvaty Vysokého Mýta a Chocně. „Přesnější částky bychom měli jako samospráva kraje znát ve druhé polovině příštího roku,“ doplňuje náměstek hejtmana Michal Kortyš. Největším žroutem peněz z této alokace je archeologický průzkum, který tvoří v mnoha případech více jak čtvrtinu celé investice jednotlivých staveb

Pardubický kraj s novou vládou bude požadavek na aktualizaci finančního rámce pro stavbu dálničních přivaděčů řešit a předpokládá, že bude vyslyšen. Ostatně spolupráce s centrálními institucemi už v minulosti fungovala a přinesla řadu dobrých výsledků. „Stát se už v minulosti zapojil do mnoha investic, které kraj připravoval ve veřejném zájmu,“ připomíná Michal Kortyš. „Týká se to veškeré velké infrastruktury, ať už hovoříme o silniční, železniční, letecké nebo vodní dopravě. Z minulosti můžu uvést jako příklad třeba logistické centrum v České Třebové nebo most Pavla Wonky a jeho předprojektové a projektové přípravy.

POŠKOZENÉ NÁVOZOVÉ SILNICE

Další nákladovou položkou, která Pardubickému kraji vzniká v souvislosti se stavbou tolik potřebné dopravní tepny, jsou opravy jeho silnic. Dlouhodobě omílané téma se v krátkosti dá shrnout tak, že kraj chce opravit silnice poškozené těžkou technikou používanou v rámci logistiky stavby. Regionální komunikace nejsou dimenzovány na zátěž, kterou je vysoká frekvence přejezdů těžkých nákladních aut přivážejících nebo odvážejících materiál stavby.

Sousední Královéhradecký kraj v listopadu avízoval, že do konce roku chce s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR uzavřít smlouvu řešící pravidla při výstavbě strategických dopravních staveb v regionu. Cílem je kompenzovat škody, které na krajských silnicích vzniknou. „Při přípravě a realizaci každé investiční akce dojde k uzavření protokolu upravujícího podmínky užívání silnic ve vlastnictví Královéhradeckého kraje při realizaci konkrétní stavby. Protokol bude obsahovat přesný rozsah úseků krajské silniční sítě, které se budou využívat během realizace jednotlivých staveb. Součástí dokumentů bude také identifikace oprav stavbou dotčených komunikací po jejich dokončení,“ uvedl v této souvislosti radní Královéhradeckého kraje pro dopravu Václav Řehoř.

Tuto část už má Pardubický kraj za sebou, před započetím stavby dokonce provedl přesnou pasportizaci svých silnic, aby dokázal na konci přesně kvantifikovat jejich poškození. „Nemáme žádný problém v položce takzvaných vzájemně odsouhlasených návozových tras. To jsou úseky, na kterých se dopředu domluvil dodavatel stavby, Ředitelství silnic a dálnic ČR a Pardubický kraj. Tuto část můžeme považovat za vyřešenou,“ říká náměstek hejtmana Pardubického kraje Michal Kortyš a jako příklad uvádí průtah Rokytnem, kde už vzniká smlouva o společném zadání. Ta řeší mimo jiné i dělbu finančních prostředků na opravu poničené silnice mezi krajem, obcí a ŘSD ČR. Náměstek ovšem upozorňuje na problém, který má Pardubický kraj s poškozením silnic, které do skupiny vzájemně odsouhlasených návozových tras nepatří. „Jedná se o silnice, u kterých v některých případech došlo vlivem výstavby dálnice prakticky k jejich likvidaci,“ konstatuje Kortyš. Ne vždy totiž nákladní automobily respektovaly stanovené cesty a jízdu si zkracovaly i přes jiné úseky.

Na novou vládu se tak Pardubický kraj bude obracet i s požadavkem na řešení tohoto problému. Připravený má i návrh na formu kompenzací. „Ty se mohou řešit prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury, který může Pardubickému kraji poskytnout finanční prostředky na zmírnění dopadů výstavby D35 do jeho infrastruktury,“ dodává Kortyš.

Pardubický kraj přitom, a to v případě odsouhlasených i neodsouhlasených tras, nepočítá s plným státním financováním kompletní modernizace poškozených silnic. To by bylo logické pouze v případě, že by nové byly před započetím výstavby dálnice. Jedná se tedy jen o kompenzaci skutečně vzniklých škod.

Reklama

Mohlo by Vás zajímat

Nejčtenější zprávy

Reklama

PR články

Více PR článků
Zavřít reklamu