Příští rok se Pardubický kraj pustí do mostů

Cestující veřejnost má ještě v živé paměti velice zdařilou stavbu mostu ve Valech u Přelouče spojující obec se sousedními Mělicemi, které rozděluje široký tok řeky Labe. Nová dominanta zabodovala nejen u místních a řidičů, pyšní se i oceněním v celostátních soutěžích Stavba roku a Česká dopravní stavba. Na úspěšnou investici chce Pardubický kraj napřesrok navázat projektem nového mostu v Řečanech nad Labem. Vedle toho spustí velkou opravu frekventovaného mostu Pavla Wonky v krajském městě.

AŽ SKONČÍ KYJEVSKÁ…

Revitalizace sto sedmdesát metrů dlouhého mostu, který spojuje centrum Pardubic s pravobřežní částí města, je připravená, její zahájení ale bude možné odstartovat až ve chvíli, kdy město ukončí svou rekonstrukci nadjezdu Kyjevská. Ta měla být hotová už v listopadu letošního roku, komplikace, se kterými ale projekt nepočítal, ji ale prodloužily o několik měsíců. Podle aktuálních informací by nadjezd měl být hotový v dubnu roku 2022, teprve poté bude možné pustit se do Wonkova mostu. „Tyto dvě velké akce nemohou být v souběhu, to by pro dopravu v Pardubicích znamenalo kolaps,“ říká 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje pro dopravu a dopravní obslužnost Michal Kortyš. „Jsme si toho vědomi, ostatně s pardubickým magistrátem máme každoroční koordinační porady, na kterých tyto věci řešíme tak, aby nedošlo k současnému naplánování více větších uzavírek nebo omezení provozu.“

KOROZÍ NAPADENÁ LANA

Most Pavla Wonky byl slavnostně otevřen na začátku roku 1960. Zajímavý je mimo jiné tím, že se jedná o první monolitický most z předpjatého betonu v zemi. V sobě má lana kvůli odolnosti proti tahu. Za dobu své více než šedesátileté existence zažil několik větších zásahů. Na začátku osmdesátých let minulého století byla za plného provozu měněna zkorodovaná lana, koncem osmdesátých let byl most při opravách dokonce zcela uzavřen. Jeho nynější vlastník, Pardubický kraj, pak další velkou rekonstrukci nechal provést v letech 2005 a 2006, kdy byla opravena betonová konstrukce mostu. Hejtmanství tehdy na téměř čtvrtmiliardovou investici využilo půjčku od Evropské investiční banky. Před čtyřmi lety pravidelné kontroly odhalily poškození vnitřních lan mostu. „Zjistilo se, že lana volného předpětí jsou ve špatném stavu a experti konstatovali, že musí dojít k jejich výměně,“ vysvětluje náměstek Kortyš. Týká se to celkem devatenácti lan. „Jde o lanové pletence o průměru zhruba pětatřicet centimetrů s deseticentimetrovou ochrannou polyuretanovou vrstvou. Ty byly při opravě na začátku tisíciletí označeny jako způsobilé, nicméně v roce 2017 se zjistilo, že většina je napadená chloridy ze zimní údržby, které vedly ke korozi,“ upřesňuje ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec.

JEN ČÁSTEČNÉ OMEZENÍ

Celá akce výměny lan je připravená, je na ní rozpočet a vbrzku má získat i stavební povolení. Probíhat bude, aniž by bylo nutné uzavřít celý most pro provoz. Pro každý směr jízdy bude vždy volný jeden pruh. „Bude odtěženo předpolí mostu, čímž se obnaží upínací oblast lan,“ popisuje Miroslav Němec. „Doprava bude tuto část překonávat po čtyřech mostních provizoriích, přitom budou jedno po druhém vyměňována lana.“ Přestože se jedná o komplikovanou akci, která by si za jiných okolností vyžádala kompletní uzavírku, vzhledem k dopravnímu významu mostu pro provoz ve městě vybral investor toto řešení. Předpokládá se přitom, že výměna lan by měla skončit v závěru stavební sezóny a omezení se tak neprotáhne do dalšího roku. „Během čtyřiadvaceti hodin most využije dvaadvacet tisíc aut, mnoho chodců a cyklistů. Projíždí zde i několik stovek spojů veřejné hromadné autobusové dopravy. Alternativu pro takovou kapacitu Pardubice nemají, proto jdeme touto cestou,“ vysvětluje náměstek Michal Kortyš.

Odhadované náklady na rekonstrukci mostu Pavla Wonky jsou okolo sta milionů korun, přesnější částka by měla vzejít z výběrového řízení na dodavatele. Ten poškozená lana vymění za pletence, které díky technickému a materiálovému pokroku mohou být o přibližně polovinu tenčí. Díky tomu se získá prostor pro jejich snazší údržbu a ve vzdálené budoucnosti jednodušší výměnu. Most ale po skončení rekonstrukce ještě hodně dlouho nikomu nebude činit starosti. Po výměně mostovky a sanaci podpěr na začátku tisíciletí a nynější výměně lan by měl vydržet ve velmi slušné kondici desítky let.

NOVÝ MOST V KRAJINĚ UNESCO

To most v Řečanech nad Labem má svá nejlepší léta za sebou už dávno. Monitoring už před několika lety odhalil, že na konci životnosti je jak po stránce materiálové, tak po stránce stavebně technické. Nahradí ho tak nová stavba, která bude odpovídat i významu lokality. Stojí totiž nedaleko Národní kulturní památky hřebčína v Kladrubech nad Labem, který je také zapsaný na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. „Ze čtyř variant bylo vybráno přemostění dlouhé přibližně devadesát metrů se štíhlou mostovkou a zapuštěním krajních polí do obou břehů řeky Labe,“ prozrazuje náměstek hejtmana Kortyš. „Rozhodně by se nemělo jednat v této krajině o nějaký rušivý element.“

V průběhu příštího roku chce Pardubický kraj na tomto místě vybudovat mostní provizorium, které bude sloužit provozu během stavby definitivního přemostění. Pro jeho financování by chtěla krajská samospráva následně využít státní mostní program, otevřenou otázkou zatím v tuto chvíli je financování zmíněného mostního provizoria. „Stát říká, že mostní provizoria platit nechce a nechce na ně ani přispívat s tím, že silnice se má po dobu stavby uzavřít. To je ale vzhledem k autobusové a místní dopravě jen těžko představitelné,“ tvrdí ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec.

STAVBA ZA ČTVRT MILIARDY

V roce 2022 by tak v Řečanech nad Labem mělo vzniknout provizorium. Souběžně s tím bude probíhat soutěž na dodavatele nového mostu. Podle předpokladů by tak následující zimu mohlo dojít na demolici starého mostu a další rok by mohla být zahájena stavba nového přemostění. „Plánovací cena je v tomto případě 260 milionů korun s tím, že náklady by se měly rozdělit mezi Pardubický kraj a stát. Rozdílová studie, kterou máme k dispozici ukazuje v optimistické variantě, že stát by mohl zaplatit 68 % celkových nákladů,“ konstatuje náměstek hejtmana Kortyš. Technické řešení mostu totiž přináší státu, který společně se Spolkovou republikou Německo deklaroval zájem o splavnění Labe do Pardubic, řadu výhod. Třeba to, že z vodního toku zmizí oproti stávajícímu stavu pilíře a Ředitelství vodních cest získá v tomto úseku plnohodnotný plavební profil. Most také počítá s chodníky a cyklostezkou a tím se zvýší bezpečnost provozu. To je problematika, která je též v pozornosti státu. V neposlední řadě jde i o podobu mostu, která zapadne do významné lokality. Ta je ostatně i důvodem k tomu nepřistoupit k pouhé repasi dosluhujícího přemostění. V neposlední řadě dojde k zlepšení hydrologických poměrů na Labi v případě povodní.