Kraj a stát se blíží dohodě o poškozených silnicích

Budoucí severní alternativu přetížené dálnice D1 vyhlížejí netrpělivě řidiči už od konce osmdesátých let minulého století, kdy se naplánovalo spojení Hradce Králové s Lipníkem nad Bečvou. Ke druhé polovině dvacátých let, kdy má být druhá nejdelší dálnice v zemi kompletně hotová, hledí s nadějemi i řada měst. Těm se výrazně uleví, neboť dálnice z nich odvede tranzitní dopravu.

MNOŽSTVÍ SE ZDVOJNÁSOBILO

Přestože pozitiva budované dopravní tepny jednoznačně převažují, výstavba dálnice s sebou nese i negativní dopady. Jedním z nich jsou i poškozené krajské silnice, po kterých jezdí nákladní vozidla dopravující materiál na stavbu. Trasy, po kterých náklaďáky jezdí, byly určeny hned po výběru dodavatele stavby a subdodavatelů. „Krátce po zahájení výstavby se ukázalo, že navážený materiál bude mít podstatně větší objem, než se původně předpokládalo,“ říká 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje Michal Kortyš. „Proti odhadům se toto množství zvýšilo zhruba dvojnásobně, a to na 2,8 milionu kubických metrů.“ Rozdíl mezi odhadem a realitou vznikl především kvůli podmínkám úřadů a institucí, které si vyžádaly změny ve stavebně-technickém řešení některých úseků stavby.

JAK SE ŘEŠÍ POŠKOZENÍ

Pardubický kraj se státem řešil trasy, po kterých se materiál na stavbu po silnicích II. a III. třídy dopravuje. Celkem se jedná o 440 kilometrů regionálních silnic, které nákladní vozidla využívají. „Z toho 226 kilometrů bylo uznáno jako vzájemně odsouhlasených, dalších 214 kilometrů odsouhlasených ze strany Ředitelství silnic a dálnic ČR není,“ vypočítává ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. Dodává, že hlavním argumentem ŘSD pro neuznání je to, že pro návoz materiálu na stavbu dálnice tyto úseky krajských silnic potřeba nebyly.

Krajští silničáři nadměrné opotřebení silnic už před zahájením stavby očekávali, proto expertní tým ohodnotil podle technických předpisů jejich jednotlivé úseky známkou od jedné do pěti. Po opuštění návozových náklaďáků pak bude moci fundovaně vyjádřit míru poškození. „To se už dělalo ve stavební sezóně roku 2019, vyhodnocovat se bude i loňská stavební sezóna,“ doplňuje Němec.

Nedávno svolal náměstek Kortyš už několikátou schůzku se uskutečnilo další jednání mezi Správou a údržbou silnic Pardubického kraje a Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, které řešení problému s poškozenými regionálními silnicemi posunulo o značný kus dopředu. „ŘSD na vzájemně odsouhlasené trasy zadá projekční práce, v rámci kterých má být navrženo stavebně-technické řešení a také dělba nákladů za obecné opotřebení konkrétních silnic a opotřebení vzniklé v důsledku výstavby dálnice,“ přibližuje Kortyš ředitel SÚS Pardubického kraje Miroslav Němec. Stát přitom na opravu poskytne částku odpovídající opotřebení kvůli stavbě dálnice. Na vzájemně odsouhlasených trasách se přitom jedná o přibližně 1,4 miliardy korun. Přibližně stejná částka bude potřeba na nápravu škod na silnicích, které ŘSD jako návozovou trasu neuznává.

NEODSOUHLASENÉ TRASY

Ovšem ani v případě silnic, které stát prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic ČR neuznal jako návozovou trasu, nezůstanou veškeré náklady na opravu na krajském rozpočtu. S rekonstrukcí těchto silnic, u kterých podle odborníků došlo ještě k většímu opotřebení, než u vzájemně odsouhlasených tras, by měl kraji stát pomoci prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. „Problém řešíme na úrovni ministerstva dopravy,“ vysvětluje náměstek hejtmana Michal Kortyš. „Naše Správa a údržba silnic společně s ŘSD a SFDI určí typový rozsah potřebných oprav, které by mohly být finančně řešeny prostřednictvím státní dotace v rámci zmírnění dopadů z výstavby D11 a D35 na silniční infrastrukturu silnic II. a III. třídy.“ Pokud k dohodě na takovém řešení dojde, hradil by Státní fond dopravní infrastruktury náklady, které by odpovídaly uvedení poškozených silnic do stavu před zahájením stavby dálnice. Tedy obdobně jako tomu bude v případě odsouhlasených návozových tras ze strany Ředitelství silnic a dálnic ČR. Rozdíl v nákladech na případnou nadstandardní opravu by tedy musel pokrýt Pardubický kraj z vlastních zdrojů.

DOBRÁ PŘÍPRAVA

Dosavadní výsledky řady jednání jsou pro Pardubický kraj velmi příznivé. Ačkoliv příčinná souvislost poškození regionálních silnic s výstavbou dálnice je jednoznačná, prokázat u veřejně užívaného majetku, jakým silnice jsou, kdo a jakou měrou ho poškodil, je složité. Vzájemná shoda stanovisek je tedy dobrou zprávou pro vedení samosprávy. Svůj velký podíl na ní má pečlivá příprava ještě před zahájením stavebních prací na dálnici a schopnost kvantifikovat míru poškození silnic II. a III. třídy v jejich průběhu. Řada jednání s kvalitními podklady tak přinesla soulad nejen v tomto pohledu, ale i v přístupu k podílu na nápravě, který by v případě státu měl být přibližně na úrovni tří čtvrtin.

Foto: ilustrační