Silničáři zvládli nápor zimy a obstáli i vůči covidu

Zatímco konec loňského roku vypadal, že průběh zimy bude průměrný, v lednu a únoru měli silničáři práce nad hlavu. Více než tři tisíce kilometrů silnic II. a III. třídy, na kterých zajišťují zimní údržbu, zasypával sníh. Situaci komplikovaly i polámané větve nebo stromy popadané na vozovky. „Listopad a prosinec přišel na zimní údržbě na částku lehce přesahující pětatřicet milionů korun. Pak přišla skutečná zima, což se projevilo tím, že leden přišel na více než šestačtyřicet milionů. Únor na tom bude přibližně stejně,“ vypočítává náklady na zimní údržbu, která samozřejmě ještě není u konce, první náměstek hejtmana Pardubického kraje Michal Kortyš.

Do zimní sezóny se počítá nejenom březen, kdy ještě může cestáře potrápit sníh, námraza a třeba polámaná a na silnici popadaná vegetace, ale i duben, kdy bude nutné uklidit z vozovek zbytky posypových materiálů. Je tedy už teď jasné, že likvidace nástrah chladného počasí bude stát dost peněz. „Z hlediska náročnosti zimní údržby stojí velmi mírná zima řádově osmdesát až devadesát milionů korun, extrémně těžká vyjde na stopadesát milionů,“ nabízí srovnání ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. „Očekáváme, že letos se bude jednat o částku zhruba stodeset až stopatnáct milionů korun, k tomu ale ještě musíme přičíst listopad a prosinec.“

ZIMA BUDE DRAŽŠÍ

Při plánování zimní údržby, finančních zdrojů a zásob se vychází ze zkušeností předchozích tří až pěti let. A protože minulé zimy, s výjimkou výkyvu v únoru 2017, byly velmi mírné, je téměř jisté, že finanční předpoklady budou překonány. „Očekáváme, že budeme muset přesunout z letní údržby dvacet milionů korun ve prospěch úhrady nákladů za zimní období,“ odhaduje ředitel silničářů Němec.

Jak náročná zimní sezóna doposud byla, o tom jasně vypovídá nejen množství najetých kilometrů při údržbě silnic, ale také spotřeba materiálu, díky kterému se vozovky udržují sjízdné. Z cestářských skladů už zmizelo více než deset tisíc tun posypové soli a více než pětatřicet tisíc tun inertních zdrsňovacích materiálů, písků a drtí. Některé menší sklady se dokonce zcela vyprázdnily a bylo nutné jejich částečné doplnění tak, aby v nich byly připraveny materiály na plný výkon zimní údržby na alespoň dva týdny dopředu. „Tuto situaci naši silničáři zvládli i díky tomu, že jsme v nedávné minulosti navýšili investicemi skladovou kapacitu. Na mysli mám třeba loňskou přestavbu skladového hospodářství ve Svitavách, v předchozích letech v Litomyšli, Poličce, Hlinsku, v Holicích, Přelouči a Žamberku“ konstatuje náměstek hejtmana Michal Kortyš. „Na rozdíl od jiných krajů, kde měli s posypovými materiály obrovský problém, jsme v Pardubickém kraji vše zvládli, dokonce jsme mohli částečně pokrýt posypovým materiálem i dodavatele zimní údržby pro Ředitelství silnic a dálnic, kteří se starají o zimní údržbu silnic první třídy v regionu.“

VELKÉ MNOŽSTVÍ SNĚHU

V čem ale hlavně byla pomalu finišující zima náročná? Proč byly dny, kdy přes veškeré nasazení se jen tak tak stíhaly silnice zprůjezdnit? Oproti minulým zimním obdobím to byl v Pardubickém kraji celoplošný spad poměrně velké vrstvy sněhu najednou. Ve vyšších nadmořských polohách regionu napadlo v jednu chvíli až dvacet centimetrů sněhu a příliš nezaostávalo i jindy téměř bezproblémové Polabí. Když si představíme, že se silničáři musí v časové lhůtě postarat o sjízdnost silnic, jejichž délka dohromady odpovídá čtyřem cestám do Chorvatska, není třeba dodávat, že se měli co otáčet. „Začátek zásahu byl takový, že jsme zaznamenávali denní úbytek finančních prostředků ve výši čtyř milionů korun, zatímco běžný zimní den stojí tři čtvrtě milionu,“ popisuje šéf silničářů Miroslav Němec.

Cestáře přitom netrápil v prvních dvou měsících roku jenom sníh. Mnoho práce jim přineslo také náledí. Vedle toho měli starosti s odklízením polámané vegetace nebo řešením situací, kdy vrstva napadaného sněhu ohnula stromy až tak, že zasahovaly do průjezdního profilu.

DOPRAVNÍ OBSLUHA BEZ PROBLÉMŮ

Přestože o sobě dala zima náležitě vědět, její nápor se na silnicích kraje podařilo v předepsaných časových lhůtách zvládnout a nebylo nutné nikde vyhlásit kalamitní stav. „Na silnicích II. a III. třídy jsme zaznamenali minimum dopravních nehod a problém nenastal ani v rámci dopravní obslužnosti. Tedy nestalo se, že by někam nemohl kvůli zanedbané údržbě dojet autobus nebo zásobování,“ potvrzuje náměstek Kortyš, který má právě dopravu a dopravní obslužnost v gesci. V důsledku nesjízdnosti silnic nebyly ani uzavírky provozu. A bez nehod a karambolů zvládli svoji práci i samotní silničáři. „Neměli jsme žádnou havárii, nerozbili jsme žádné auto,“ dodává ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec, který by v takovém případě počítal značné škody. Vždyť plně vybavený automobil zimní údržby přijde na pět milionů korun.

ANI COVID JE NEZASTAVIL

Silničáři se během zimní sezóny nepotýkali jenom se starým známým soupeřem, tentokrát vstoupil do hry ještě ten, který narušuje život celé země už rok. Koronavirus. Ten ještě víc znesnadnil práci těch, kteří museli být připraveni uklízet silnice čtyřiadvacet hodin denně sedm dní v týdnu. „Náš režim je nastavený, v nadsázce řečeno, na válečný stav. Naši řidiči si vozidla vyměňují tak, že se téměř nepotkají, kabiny aut jsou většinou desinfikovány generátory ozónu nebo desinfekčními prostředky. Nápad covidu proto u nás nebyl tak dramatický a rozhodně ne takový, aby zasáhl do funkčnosti organizace,“ vysvětluje Miroslav Němec. „Pohybujeme se od nuly do jedenácti, dvanácti případů. Přičemž se jedná o kombinaci izolace a karantény. Pozitivní je, že u většiny případů došlo k nakažení jinde, než v práci. Hygienicko-organizační opatření byla tedy u nás účinná, dost těžko si dokážu představit, že by v době, kdy silnice zapadávaly sněhem, byla větší část našich lidí v izolaci doma.“