Silničáři už chystají opravy vozovek po zimě

Ovšem ani v průběhu zimních měsíců nejsou díry na vozovkách stranou pozornosti. Přestože hlavním úkolem je odstranit ze silnic sníh nebo ledovku, která udělala z povrchu kluziště, nejhorší výtluky se ze silnic odstraňují. „Silnice kontrolujeme v pravidelných cyklech, navíc naši technici, kteří se na krajské silniční síti pohybují, mají za povinnost poruchy na vozovkách nahlašovat,“ přibližuje ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. „Závady se zdokumentují a předají příslušnému cestmistrovi, který následně vyšle pracovní četu, aby je provizorně označila, je-li to možné, vyspravila definitivně, například studenou obalovanou směsí.“

PROBLÉM NA „TROJKÁCH“

Letošní velmi náročná zima dá pořádně zabrat krajským silnicím. Velké množství mrazových cyklů se podepíše především na silnicích III. třídy. „Poruchy se dají očekávat zejména na silnicích s nízkým dopravním významem. Evidujeme zhruba pětasedmdesát procent těchto silnic, které mají známku čtyři až pět, tedy havarijní a nevyhovující. To je velmi značné množství,“ říká první náměstek hejtmana Pardubického kraje Michal Kortyš. „U silnic II. třídy evidujeme spíš poškození vlivem návozu materiálu na stavbu dálnice D35, tyto komunikace na rozdíl od trojek byly za dobu existence kraje velmi dobře spraveny.“ Právě výstavba další dálniční spojnice Čech a Moravy se podepsala na stavu páteřních krajských silnic. Není divu, když doposud se po nich navážely skoro tři miliony kubíků násypového materiálu a ve špičce se na regionálních komunikacích pohybovaly stovky plně naložených kamionů. Pardubický kraj už dva roky tento problém řeší. Jedná se státem, tj. ministerstvem dopravy, Státním fondem dopravní infrastruktury a Ředitelstvím silnic a dálnic o nastavení způsobu vyčíslení a náhrady škod. „Nyní jsou všechny úkoly rozdány, a tak věřím, že vše dotáhneme do zdárného konce. Po sepsání a ohodnocení všech škod budeme jednat s Ministerstvem dopravy o poskytnutí finančních prostředků. Doufám, že se nám je podaří získat,“ doplňuje Michal Kortyš.

JAK VZNIKAJÍ

Ale zpět k zimě a evergreenům počátku jara - výtlukům. Jak vlastně na silnicích vznikají? Proč se po každé zimní sezóně na povrchu vozovek vytvoří díry? „Jako řidiči máme všichni rádi černý povrch silnice, který v zimě znamená, že vozovka je sjízdná. Ovšem povrch silnice naopak nemá rád sůl, díky které sjízdnosti dosahujeme. Zvlášť ji nemají rády povrchy dožilé nebo takové, které nejsou celistvé a mají trhliny,“ vysvětluje šéf silničářů Němec. Sůl, která je v zimě nezbytná pro naše bezpečné a komfortní cestování, totiž degraduje živičnou maltu, která spojuje asfaltový beton. Celá směs povrchu vozovky pak křehne a větší dopravní provoz pak znamená rozvoj trhlin v povrchu. „Čím víc mrazových cyklů pak během zimy přijde, tím hůř. Vozovku můžeme přirovnat k pružné desce, která s klesající teplotou tuhne. Provoz zejména těžkých nákladních vozidel ji pak vlastně rozláme,“ dodává Němec. Kombinace husté dopravy, tuhnoucí vozovky a soli pak znamená vznik u řidičů i silničářů tolik neoblíbených výtluků. A není k tomu potřeba ani příliš dlouhá doba, stačí dny, někdy dokonce i hodiny působení těchto vlivů.

OPRAVY ZA DESÍTKY MILIONŮ

Jak už bylo řečeno, silničáři se během celé zimy věnují mimo jiné i monitorování vzniku výtluků. Ty, které tvoří takzvanou závadu ve sjízdnosti, okamžitě opravují nebo označují. Zároveň evidují škody, které se budou muset řešit na začátku jarního období. Správa a údržba silnic Pardubického kraje v těchto dnech dokončuje projekt havarijních a nevyhovujících silnic III. třídy. Zhruba v půlce března by měl být znám přesný rozsah a stupeň náročnosti oprav krajské silniční sítě. „Jakmile se rozjedou obalovny na výrobu směsi, začnou krajští silničáři s opravou silnic. Zásadní odstranění výtluků na silnicích II. třídy by mělo být hotové do konce května, na silnicích III. třídy do konce června,“ plánuje náměstek hejtmana Kortyš. V plánu jsou pochopitelně ale opravy i během dalších měsíců.

Plán oprav bude schvalovat krajská samospráva, počítá se přitom s desítkami milionů. „Na velkoplošné výspravy navrhujeme pro obě finišérové linky částku kolem šedesáti milionů korun, dvacet milionů korun je vyčleněno pro výsprávkovou soupravu, která formou uzavíracích nátěrů bude opravovat povrchy vozovek tam, kde je to vhodné. Deset milionů korun navrhujeme na dopravní značení,“ vyjmenovává ředitel Správy a údržby silnic Němec.

CO VYRAZÍ NA SILNICE

Na zahájení provozu obaloven v polovině března čeká u silničářů technika, která bude mít opravy krajských silnic na starosti především. „Jde hlavně o dvě výsprávkové linky v podobě chodníkového finišéru, frézy se samosběrem, v podobě hutnící a přepravní techniky,“ popisuje Miroslav Němec. „Tato linka je velmi produktivní, je schopná denně vyspravit čtyři sta metrů čtverečných, přičemž se jedná o velmi kvalitní opravu.“ Bohužel za pomoci těchto linek nelze opravovat silnice ze šedesátých až osmdesátých let, které jsou postavené na bázi penetračního makadamu. U nich není možné frézování.