Rekordní silničářská sezóna v Pardubickém kraji

Modernizace silnice z Chocně do Českých Libchav za téměř 204 miliony korun, která začala v březnu a skončí příští rok, nedávno dokončená jedenáctimilionová úprava křižovatky v centru Moravské Třebové nebo končící osazování mostního provizoria za sedmašedesát milionů korun v Řečanech nad Labem. To je namátkou několik investičních akcí, které jsou v letošním výčtu v Pardubickém kraji. „Do silnic investujeme prostředky z několika zdrojů,“ přibližuje první náměstek hejtmana Pardubického kraje Michal Kortyš, který má v gesci dopravu a dopravní obslužnost. „Vedle vlastních peněz z krajského rozpočtu jsou to finance z evropských fondů, především z Integrovaného regionálního operačního programu, dále pak prostředky od státu, a to jednak příspěvek ze Státního fondu dopravní infrastruktury a prostředky na přivaděče k dálnici D35. Zatímco v roce 2022 jsme do silniční sítě investovali přes miliardu a osm set milionů, letos je částka výrazně vyšší.“ Při porovnání dvou zmíněných období je patrné, že největší nárůst zaznamenala kolonka určená na dálniční přivaděče. Ty považuje za významné investiční akce i ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Zdeněk Vašák. „Velkou stavbou je určitě rekonstrukce silnice II/360 z Litomyšle do Ústí nad Orlicí, která bude sloužit jako přivaděč na dálnici D35,“ říká ředitel, který zároveň zmiňuje i další stavby, které jsou z určitého důvodu zajímavé: „Před čtrnácti dny jsem se zúčastnil otevření zrekonstruované silnice v Brčekolech. Tam došlo k tomu, že obec položila novou kanalizaci, vodovod, přemístila v součinnosti s ČEZem elektrické vedení do země, umístila pod povrch i další kabelová vedení, přitom došlo na rekonstrukci silnice a také chodníku. Za mě je to krásný příklad toho, jak by se rekonstrukce v obcích měly odehrávat, aby následně do opravených povrchů vozovek nemusel dlouho nikdo zasahovat.“

SPOLUPRÁCE PŘI OPRAVÁCH

Zmíněný příklad, kdy investiční síly spojí kraj prostřednictvím svého správce silnic s obcí a při jedné akci se vyřeší několik problémů, se v regionu dlouhodobě vyplácí. A usnadňuje i život občanů v městech a obcích, které sice obtěžuje výrazně intenzívnější stavební ruch, ten ale trvá podstatně kratší dobu, než v případě několika na sebe navazujících staveb. Pochopitelně zároveň dochází i k úspoře finančních prostředků. Náročné jsou ovšem přípravy takových společných akcí. „Pokud se má skloubit více partnerů a více aktivit dohromady, tak ta diskuze musí začít dlouho, určitě několik let dopředu. To je v podstatě apel na všechny starosty, ve chvíli, kdy plánují rekonstrukci nebo výstavbu kanalizace, aby přemýšleli o tom, co všechno při té příležitosti udělat, aby se poté v budoucnosti nemusela silnice znovu narušovat,“ dodává k tomu ředitel Vašák.

MODERNÍ METODY V SILNIČNÍM HOSPODÁŘSTVÍ

Spojování investic patří mezi moderní metody, které se v Pardubickém kraji uplatňují, aby ušetřily peníze. Ale rozhodně nejsou jediné. Už jednou zmíněná spojnice Litomyšle s Ústím nad Orlicí ukazuje další z pokrokových přístupů při budování a opravách dopravní infrastruktury. „Při modernizaci byly využity BIM technologie,“ vysvětluje náměstek hejtmana Michal Kortyš. „Ty tvoří 3D model, který je digitálním dvojčetem samotné stavby, a to od návrhu až do konce životnosti. Díky tomu mají projektanti, objednatelé a zhotovitelé přesné informace o stavbě.“ A nejen to. Ve zmíněné silnici II/360 jsou nově usazené chráničky, které umožňují vést internetové sítě, aniž by byl nutný v budoucnu další zásah do země.

V mnoha případech jde v Pardubickém kraji v rámci silničního hospodářství ruku v ruce také ekonomika s ekologií. „Od letošního roku požadujeme po dodavatelích staveb využití patnácti procent R-materiálu, tedy recyklátu, v asfaltových směsích, do budoucna bychom dokonce tento podíl chtěli zvýšit až na čtvrtinu. Jedním z dalších důvodů, které nás k tomu vedou, je i nedostatek kameniva, který je stále více patrný. Stát by se měl urychleně a vážně zabývat myšlenkou prohlásit stávající kamenolomy veřejným zájmem. Chápu vedení obcí, na jejichž katastru se lomy nacházejí a jsou tím rozhodujícím elementem při procesu prodlužování těžby, ale stát by měl mít poslední slovo s ohledem na jeho strategické síle,“ přibližuje náměstek Kortyš.

SILNIČÁŘI UŽ ŘEŠÍ PŘÍŠTÍ ROK

Ani do budoucna nechce Pardubický kraj ubírat z tempa a objemu peněz investovaných do své silniční sítě. Ta čítá nejenom více než tři tisíce kilometrů silnic, ale také více než osm stovek mostů. Jeden z nich, konkrétně pardubický most Pavla Wonky, přijde s nákladnou opravou na řadu hned na začátku sezóny. V plánech jsou modernizace silnic ve Starém Hradišti, Jedlové, Třemošnici či dokončení obchvatu Dašic a Rokytna. Kraj se chce také pustit do pilotního projektu instalace dřevěných mostních konstrukcí s využitím lepeného lamelového dřeva. Počítat ale musí s rýsujícím se výpadkem prostředků, který souvisí s konsolidačním balíčkem. Na původní částku čtyř miliard korun se totiž příští rok vrátí státní příspěvek, který dohromady dostávají kraje na opravy svých silnic. Ten letos činil šest miliard. „Určitě to výpadek ve financování je, ale my se budeme snažit jednat o případném navýšení a budeme společně s Pardubickým krajem hledat možnosti, jak tento výpadek nahradit,“ dodává ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Zdeněk Vašák.