Reklama

Silničáře letos v Pardubickém kraji trápí přívaly vody

  • 10. listopadu 2020,
  • 16:24

Veškeré letošní starosti Pardubického kraje bohužel nezačínají a nekončí pandemií. Region a jeho silničáře v průběhu roku trápí přívaly vody. Ačkoliv to nejhorší přišlo před letními prázdninami, velká voda zlobila na silnicích i v říjnu. Naštěstí už způsobila jenom statisícové škody.

Reklama

Série několika červnových lijáků způsobila, že se měsíc stal nejdeštivějším za posledních šedesát let, především se ale významně podepsala na silniční síti Pardubického kraje. Voda ještě ani zcela neopadla a už bylo jasné, že škody se budou počítat na desítky milionů korun. „Zaznamenali jsme tři nebo čtyři povodňové vlny v různých částech kraje,“ komentoval tehdy situaci hejtman Martin Netolický. „Prvotní kalkulace škod byla osmnáct milionů korun, ovšem bude to rozhodně více.“ A skutečně bylo. Poškození silnic, kterých kraj vlastní více než tři tisíce kilometrů, způsobila velká voda za tři desítky milionů. Divoký živel poškodil zeleň, odnášel povrch vozovek a ničil propusty mostů nebo opěrné zdi. Závad na silnicích evidovali cestáři stovky. „Těch případů byla skutečně dlouhá řada, od drobných poškození, až po opravdu zásadní havárie,“ popsal současný první náměstek hejtmana pro dopravu Michal Kortyš, který měl dopravu na starosti i v minulém funkčním období.

ÚČET ZNAČNÝ, NÁHRADY ČÁSTEČNÉ

Škody po červnových přívalech deště se dají rozdělit do dvou částí. Ty drobnější odstranila zejména ve vlastní činnosti Správa a údržba Pardubického kraje. „Byly to zátrže na vozovkách silnic, poruchy odvodnění nebo třeba nanesení nečistot, větví, bláta a listí do odvodňovacích zařízení,“ konkretizoval problémy, se kterými si poradili sami krajští silničáři jejich ředitel Miroslav Němec. Vyjádřeno finančně, dosáhly tyto škody více než čtrnácti milionů korun. „Tuto částku pokryl Státní fond dopravní infrastruktury formou navýšení prostředků v kapitole stavebních aktivit,“ uvedl 1. náměstek hejtmana Michal Kortyš, který už v červenci přes Asociaci krajů posílal centrálním orgánům požadavek na kompenzace. Ovšem optimismus kraje, vzhledem k tomu, že pro celou republiku měla být k dispozici čtvrtmiliarda, byl předčasný. U zaplacených menších oprav to totiž skončilo. Na dvě velké opravy, a to opěrné zdi v Bělé nad Svitavou a silnici z Lipkova na Krásné, peníze z fondu kraj nedostal. „Tyto rekonstrukce, které přijdou na čtrnáct až patnáct milionů korun, jsou velkého rozsahu a budeme je tedy zadávat ve výběrovém řízení. Musí se na ně vytvořit projekt, stavební povolení a zadávací dokumentace, opravovat se bude příští rok,“ upřesnil náměstek Kortyš.

V ŘÍJNU „JEN“ STATISÍCE

Nesrovnatelně méně potrápily silničáře říjnové deště, které s sebou přinesly jen zátopy na některých úsecích silnic. Hlavním dopadem silných přeháněk bylo uzavření některých zaplavených silnic, které se ocitly pod hladinou a po opadnutí vody nutnost odstranit nánosy bahna a dalších nečistot. „Jestliže v případě června hovoříme o škodách v řádu desítek milionů korun, v říjnu se jedná o statisícové náklady, které byly s odstraněním následků spojeny,“ přiblížil 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje Michal Kortyš. „O to se v krátkém čase postarala naše správa a údržba silnic. Ta zároveň fungovala v době aktuálního řešení problému při uzavírání zaplavených silnic a instalaci dopravního značení.“ Krajští silničáři, jako součást Integrovaného záchranného systému, přitom úzce spolupracovali s Hasičským záchranným sborem Pardubického kraje, který situaci řešil a činnost jednotlivých složek koordinoval. „Samo o sobě ani rozmístění dopravního značení není úplně levná záležitost, musíme si uvědomit, že samotné zákazové značce musí předcházet další dopravní značení, kterého je velké množství,“ konstatuje ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. „Pro představu, uzavření úseku, který má jen několik stovek metrů, znamená rozmístění mnoha značek v okruhu třeba dvou nebo tří kilometrů.

V souvislosti se spoluprací jednotlivých složek Integrovaného záchranného systému velmi pomohlo, že u krajských silničářů už několik let funguje nepřetržitá letní pohotovost. „Na vyzvání policie nebo hasičů naši lidé na mimořádné události vyjíždějí,“ dodává Miroslav Němec. „Součinnost je velmi prospěšná i proto, že například policie nemá tolik lidských zdrojů, aby mohla hlídat do rána křižovatku. My jsme schopni to díky naší pohotovosti zajistit.

ŠKODY NEBUDOU TRVALÉ

Říjnové deště, které na mnoha místech zatopily silnice, by se naštěstí nijak významně neměly podepsat na kvalitě vozovek. „Pokud dojde k podmáčení konstrukčních vrstev silnice, je to vždycky problém, změní se únosnostní parametry. Ovšem domnívám se, že do příchodu zimy, která by v případě podmáčení znamenala velký problém, se voda stihne vsáknout,“ věří šéf krajských silničářů Miroslav Němec. V tomto smyslu pomohlo i už zmíněné dopravní značení s omezením vjezdu, které silničáři u zatopených úseků ponechali delší dobu po opadnutí vody. Na paměti přitom měli i skutečnost, že v kraji se staví dálnice D35 a provoz těžkých vozidel je tu proto velký. Pokud by některá z vozidel využila i trasu přes podmáčený úsek, znamenalo by to jeho téměř jistou devastaci.

Reklama

Mohlo by Vás zajímat

Reklama

PR články

Více PR článků
Zavřít reklamu