Před krajskými silničáři je náročný rok

Správa a údržba silnic Pardubického kraje stále přesně nezná, s jak velkým objemem financí bude letos hospodařit. Peníze určené do silnic by se ale podle náměstka hejtmana pro dopravu a dopravní obslužnost Michala Kortyše neměly příliš lišit od těch, které tam mířily v posledních letech. „Úroveň se snažíme držet zhruba ve stejné výši. Z krajských peněz je to 450 milionů korun, od ministerstva dopravy prostřednictví Státního fondu dopravní infrastruktury to je 320 milionů, zhruba šest set milionů je na dálniční přivaděče,“ říká náměstek hejtmana Kortyš. 

„Rozpočet je zatím částečný, protože ještě na Pardubickém kraji dojde k přerozdělení zlepšeného výběru daní,“ dodává k tomu ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. „Největším problémem letošního roku budou podle mého právě finanční prostředky, protože Pardubický kraj je v oblasti silničního stavitelství velmi aktivní a snaží se problémy řešit. Proto máme poměrně široký záběr, ať už budeme hovořit o přivaděčích, Dopravním uzlu Pardubice, mostu Pavla Wonky, mostu v Řečanech nad Labem a řadě dalších projektů.“

AKCE V CENTRU PARDUBIC

Jedním z největších a rozhodně velmi složitým projektem bude už zmíněná oprava mostu Pavla Wonky v centru krajského města. Jde o dlouho připravovanou akci na klíčovém přemostění Labe v Pardubicích. První monolitický most z předpjatého betonu v republice široký skoro 25 metrů a dlouhý 170 metrů slouží motoristům od roku 1960, jeho poslední velká oprava se datuje do roku 2006, kdy do ní jeho vlastník, Pardubický kraj, investoval téměř čtvrt miliardy korun. Stavba, kterou denně využije dvacet tisíc vozidel, má podle odborníků silně zkorodované kabely volného předpětí, které v konstrukci slouží už čtyři desítky let. „S pracemi na opravě se začne letos, pokračovat se bude i během příštího roku. Vzhledem k dopravnímu významu mostu je nutné zachovat jeho průjezdnost, máme ho tedy rozdělený do tří pruhů, tento rok se bude pracovat na středním pruhu,“ vysvětluje náměstek hejtmana Michal Kortyš. 

S tím, že se u opravy mostu Pavla Wonky jedná o nejsložitější investiční akci letošního roku, souhlasí i šéf silničářů. „Je to akce na hraně technické proveditelnosti,“ říká Miroslav Němec. „Letos se vymění lana volného předpětí ve středním poli, pokračovat se bude ve stavební sezóně roku 2024. Jedním z důvodů jsou i přeložky inženýrských sítí, které z celkových nákladů zhruba 270 milionů korun vyjdou na odhadem šedesát milionů.“ 

MOSTNÍ PROVIZORIUM V ŘEČANECH

Wonkův most ovšem není jedinou vráskou na čele těch, kteří mají v Pardubickém kraji na starosti silniční hospodářství. Z obecně problematických mostních staveb vyčnívá ještě havarijní most v Řečanech nad Labem. Tedy jedno z důležitých přemostění řeky Labe v oblasti, kterou díky proslulému chovu koní zařadilo UNESCO na seznam světového dědictví. „Tady dojde v první fázi k osazení mostního provizoria, následně by se měl stavět nový most, který nahradí ten současný. Díky tomu bude zachována dopravní obslužnost tohoto území,“ vysvětluje ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. 

Záměr Pardubického kraje je na tomto náročném projektu spolupracovat se státem, podobně jako tomu bylo v případě náhrady osmdesát let starého mostu Bailey Bridge ve Valech u Přelouče. „Jak vyplynulo z jednání, na kterém mimo zástupců ministerstva dopravy byli i zástupci Státního fondu dopravní infrastruktury či Ředitelství vodních cest, vyplynulo, že takovému způsobu rozumí, chápou, že požadavky jsou relevantní, ale chybí takříkajíc kolonka. Problém je už samotná investice do cizího majetku,“ vysvětluje obtíže náměstek hejtmana Michal Kortyš. „Dohodli jsme se, že nejjednodušší cestou by bylo znovu otevřít mostní program, ze kterého už v minulosti bylo možné na opravy mostů prostředky čerpat. Pardubický kraj už v tomto smyslu zaslal na ministerstvo dopravy žádost. V únoru tuto myšlenku budeme prosazovat i na jednání náměstků pro dopravu v rámci Asociace krajů ČR. Na tento program samozřejmě bude nutné najít finanční prostředky. My jsme je původně chtěli už tento rok, reálné je to od toho příštího.“

OBCHVATY I HALY

Pracovat se v průběhu letošního roku bude na řadě dalších staveb v regionu. Mezi ty velké samozřejmě patří dálniční přivaděče k D35. „Pokračuje se na výstavbě obchvatu Rokytna a Dašic, zahájí se archeologický průzkum na obchvatu Zminného a bude se také pokračovat na výstavbě silnice 312 z Českých Libchav do Chocně a z Litomyšle na Sloupnici a Ústí nad Orlicí, což je silnice číslo 360,“ konkretizuje ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. Silničáře ale letos čeká také z pohledu výše zmíněného spousta drobnějších úkolů. Jde pochopitelně o opravy silnic po zimě nebo řešení nápadu havarijních stavů vozovek, v hledáčku je konkrétně třeba trasa mezi Ždánicemi a Sopřečí. Podepsáno je také mnoho smluv o součinnosti při ukládání infrastrukturních staveb do silnic. S touto praxí mají krajští silničáři velmi dobré zkušenosti z uplynulých let. „Je snaha spolupracovat s obcemi a městy, kde opravují kanalizaci nebo ukládají pod povrch kabely a využít peníze z těchto projektů na komplexní opravy povrchů vozovek,“ vysvětluje Němec. 

Pracovat se bude ale i uvnitř silničářských areálů. V nich jsou investice nezbytné a často jsou důležité i pro efektivnější hospodaření. „V tomto směru zatím můžu hovořit jen o tom, co bychom rádi. Absolutní priorita jsou garáže v Litomyšli, vzhledem k tomu, že jsou v nevyhovujícím stavu, dokonce až tak, že část techniky se tam ani nevejde. Chtěli bychom také dokončit solné hospodářství v Lanškrouně a Žamberku, kde jsou už opravdu velmi staré haly,“ uzavírá Miroslav Němec.