Alergeny útočí! Nejzákeřnější jsou roztoči, pomoct může i obvoďák

Jaké alergie se objevují nejčastěji?

Když jsem začínala svůj obor, tak jsem se nejvíce setkávala s pylovými alergiky. Bohužel v průběhu času náš imunitní systém reaguje více na alergeny roztočů a na alergeny živočišné. Je to bohužel negativní vývoj, protože tyto alergeny jsou svojí povahou malé a klesají hlouběji do plic. Tito alergici pak mají průduškové astma. Pylová alergie jsou svojí prognózou příjemnější než roztočové alergie.

Jak poznám, že jsem alergik?

Pylová sezona začne rázně, tam najednou pacient přijede z lyží do Hradce a už mu slzí oči a kýchá. Tam je ten zlom zřetelnější a dříve nás vyhledávají. Roztočové alergie jsou zákeřnější, u nich je to takové nenápadné. Pacienti pociťují únavu, po ránu jsou zahlenění, pokašlávají a mají oteklé oči. Je to takový náběh na chřipku a pro ty lidi je to velmi vyčerpávající.

Mám alergii, co mám dělat?

Nejdříve byste měla jít za svým praktickým lékařem, který vás nasměruje ke spádovému alergologovi nebo imunologovi. Ten podle nálezů rozhodne o léčbě. Nicméně i praktičtí lékaři mohou minimálně na dobu, než se pacienti dostanou na vyšetření k alergologovi, předepsat účinnou léčbu.

Jaké jsou čekací doby při objednání k alergologovi?

Jsou to tři měsíce a tuto dobu považuji za velmi slušnou. Pacienti nejsou s touto lhůtou spokojeni, ale třeba v Holandsku trvalo objednání sedm nebo osm měsíců a v Anglii více než rok. Je třeba říct, že akutní stavy bereme rychle, třeba i do týdne.

I tak mně přijde, že tři měsíce jsou hodně…

Domnívám se, že specialistů v oboru imunologie a alergologie je v České republice nadprůměrné množství, i při srovnání s okolními zeměmi jako Rakousko nebo Německo. Řadu případů pylových alergií může řešit praktický lékař, u nás jsou specialisté spíše nadužíváni. Když vás něco trápí pět let, tak tři měsíce čekání už nejsou tolik. Opakuji, že pokud během pylové sezony začnou noční kašle a ranní dušení, tak pacienta vezmeme do týdne.

Jak vypadá vyšetření?

Základem je rozhovor a anamnéza. Vždy říkám, že musíme naslouchat pacientovi, protože to, co nám říká, je diagnóza. Potom už záleží na naší odborné inteligenci. Děláme kožní bodovací testy a tzv. prick testy, kdy zjišťujeme všechny alergeny. Je to velmi vypovídající metoda, kdy do 15 minut máme první odpověď. Dále pacient putuje na krevní odběry a u pacientů s projevy alergické rýmy provádíme také spirometrické vyšetření, při kterém zjišťujeme funkci plic. V případě potřeby následují ještě další vyšetření u jiných specialistů.

Co se dá zjistit z krve?

Máme širokou paletu vyšetření. Z jednoho vzorku krve (cca 1 ml) můžeme určit až 112 protilátek proti různým alergenům.

Co když testy nepotvrdí alergii, ale já jsem přesvědčená, že ji mám?

Pokud ani v krvi nic nenaleznu a podezření trvá, tak vás budu léčit jako alergika, protože vás přivedly vaše potíže. Takže zkoušíme léky a po třech měsících si dáme diferenciální diagnostiku, kdy zjistíme, jestli byla nějaká reakce na léčbu a podle toho pokračujeme dál.

Je alergie nejčastější příčinou astmatu?

Ano, je to tak, většina astmatu je alergického původu. Převahu má už v dětství a stále se nám posouvá do nižších věkových skupin, což je negativní civilizační vývoj.

Dají se alergie považovat za civilizační chorobu?

Říkáme, že to je nejrozšířenější neinfekční civilizační epidemie. Známe u řady našich pacientů tzv. alergický pochod. Tím se myslí pochod od atopického ekzému přes alergickou rýmu až k průduškovému astmatu. Tito pacienti nemají pouze tyto orgánové projevy, ale mají i různé lékové alergie a anafylaktické příznaky na potraviny, na včelí či vosí bodnutí.

Jak je to s dědičností u alergií?

Vždy říkám, že dítě rizikových rodičů, tedy alergiků, se má narodit do nekuřáckého a do harmonického prostředí. Skutečně si toto neseme do vínku a potom záleží na životních okolnostech, jestli se u nás nemoc projeví v plné míře, nebo třeba jen nějakými drobnými alergickými projevy, které jsou léčitelné.

Je možné alergii zcela vyléčit? Třeba tím, že si na alergen zvykneme?

Existuje tzv. alergenová imunoterapie a já jsem její velikou zastánkyní. Pacientům podáváme jejich alergen, a to v injekcích, kapičkách nebo tabletách, které aplikujeme pod jazyk. Je to moderní forma léčby alergií, kdy si zvykáme na svůj alergen. Tvoříme si proti němu protilátky a navozujeme si toleranci. Alergikem sice zůstáváme, ale vytvořili jsme si toleranci k tomu, co nás trápí.

Funguje to i u jídla?

Úspěšné jsou studie s alergenovou imunoterapií na burské ořechy, což je luštěnina hojně konzumována v USA, kde burské máslo snídají.

Mohu mít alergii zároveň na pyl a na potraviny?

Je zajímavé, že pacienti s alergií na pyl břízy mají souběžně i potravinové alergie. Ačkoliv jde o botanicky vzdálené druhy, ty alergeny jsou si strukturně podobné. Přicházejí lidé a říkají, že jim slzí oči při škrábání brambor, nebo když si dají mrkev, celer či jablko, tak je pálí puse. Jsou to pacienti, u kterých podle anamnézy vím, že to jsou pyloví alergici s potravinovou alergií.

Dá se stručně shrnout sezona pylových alergenů? Kdy který nastupuje?

Jako první začíná líska a olše, poté nastupuje bříza, následně buky, duby a parkové dřeviny, kde zejména černý bez je významným alergenem. V půlce května nastupuje sezona travin. V polovině léta máme pelyněk a jitrocel. Rok pylového alergika je dlouhý, když je hezké babí léto, tak koncem září, začátkem října končí pylové období. Záleží také na lokalitě, třeba Brňané to mají prodloužené.