Pocit štěstí? Když vezmete hrobníkovi oběť z lopaty, říká Jaroslav Žák

Pardubický kraj – Hejtmanství jako každý rok ocenilo osobnosti, které se zasloužily o rozvoj Pardubického kraje nebo o šíření jeho dobrého jména, případně přispěly k záchraně lidského života. Cenu Za zásluhy o Pardubický kraj obdržel také Jaroslav Žák. Zde je jeho příběh.


Reklama

Počítat u profesionálního záchranáře, kolika lidem v krizové situaci, při níž byl v ohrožení život nebo zdraví, pomohl, je nesmysl. Pro Jaroslava Žáka, který je bezmála pětatřicet let u hasičského sboru, je pomoc v nouzi každodenním chlebem. Stejně jako pro stovky jeho kolegů po celé republice. Ovšem urostlý usměvavý velitel směny C chrudimských hasičů je přece jenom v něčem výjimečný.

„K profesionálním hasičům jsem nastoupil v roce 1985 po vojně,“ vypráví Jaroslav Žák. „Můj handicap byl v tom, že jsem tehdy moc neznal hasičinu. Měl jsem ale naopak výhodu v technickém vzdělání, byl jsem odborníkem na automobily a opravárenství.“ 

V té době u hasičských sborů začínaly fungovat služby, tedy servis zajišťující bezvadné fungování automobilů, radiostanic a dalšího technického vybavení. Jaroslav Žák byl jako absolvent elektrotechnické průmyslovky v tomto směru kompe­tentní, a tak došlo ke spojení, které se pro budoucnost ukázalo jako velice prospěšné. 

„Chtěl jsem se posunout dál, což byl hlavní impuls k tomu, že jsem se dostal ke stavění zásahového vozidla pro vyprošťování osob,“ pokračuje Žák, který byl vychován k tomu, že když něco dělá, má to dělat pořádně. „Na krajských stanicích jsem viděl, že je všechno polovičaté, nedotažené do konce, takže tady jsme to dělali z gruntu a pořádně. Díky tomu se podařilo vytvořit vozidlo Tatra 623, se kterým jsme v roce 1990 obrovským způsobem uspěli v Brně na první výstavě Pyros.“

Ačkoliv do té doby byla vyprošťovací technika výsadou pouze hasičů ve velkých městech, Žákovi se podařilo na Chrudimsku vybudovat špičkový systém při vyproš­ťování osob z havarovaných automobilů. A myšlenku, aby vybavení k záchraně zraněných při dopravních nehodách měl k dispozici co největší počet hasičů, šířil po celé zemi. 

„Studená sprcha přišla v červnu 1995, kdy se stalo železniční neštěstí v Krouně, kde bylo devatenáct obětí a kde jsem viděl, že někdy ani naše špičková tatřička nestačí. To mi dalo vizi, jak se zase posunout dál,“ popi­suje připomínkou na tragickou nehodu další milník vývoje Jaroslav Žák. 

V tomto oboru hasičské činnosti se z něj stal uznávaný odborník, který svoje ideje přenášel dál prostřednictvím přednášek na hasičských školách, učilištích a kurzech. Přitom neustále sledoval moderní trendy a zaváděl je do praxe. 

„Pan Žák se lvím podílem zasloužil o to, aby technika, kterou hasiči používají, byla v náležité kvalitě. A nejenom, že toto dokázal zajistit, navíc si vychovává následovníky, kteří by jednou měli štafetu převzít po něm,“ hodnotí Jaroslava Žáka bývalý dlouholetý starosta Chrudimi Petr Řezníček.

„Asi jsem byl v životě ve správný okamžik na správném místě a dotahoval věci do konce,“ uzavírá skromně Jaroslav Žák a svěřuje se: „Pokud vezmete hrobníkovi z lopaty oběť, vrátíte ji do života, je to krásný pocit štěstí a stojí za to tuhle práci dělat.“

Reklama

Mohlo by Vás zajímat


Nejnovější zprávy Pardubicko

Reklama

PR články

Více PR článků
Zavřít reklamu