Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...

10 nejméně reportovaných humanitárních krizí roku 2019

Hradecko |

Mezinárodní humanitární organizace CARE vydala zprávu, která upozorňuje na deset humanitárních krizí, jimž média věnovala velmi malou pozornost. V roce 2019 trpělo více než 51 milionů lidí v 10 krizích, které zůstaly před očima světové veřejnosti skryty. Paradoxem se pak stává, že nejvíce „lajkovaným“ postem na Instagramu s více než 54 miliony „lajky“ byla fotka obyčejného vejce.

I když je dnes život na Zemi pro průměrného obyvatele lepší než kdy předtím, přibližně 2 % světové populace (160 milionů lidí) bude potřebovat k přežití humanitární pomoc ve výši 28,8 miliardy dolarů. Od roku 2007 se potřeba pomoci zvýšila pětinásobně. 

Čtvrtá výroční celosvětová zpráva „Suffering In Silence“ ukazuje, že se některé země pravidelně objevují v žebříčku nedostatečně reportovaných krizí. I když se v roce 2019 analýza medií rozšířila o online arabská a španělská média (původně v angličtině, francouzštině a němčině), výsledky jsou překvapivě podobné jako v předchozích letech: 6 z 10 krizí se v žebříku objevilo dvakrát za poslední tři roky. 9 z 10 krizí probíhá a africkém kontinentu. Příčin je několik: sucho, vysídlení, konflikty, epidemie a potravinová nejistota.

Top 10 nedostatečně reportovaných krizí:

1. Madagaskar – „2,6 milionu lidí je zasaženo suchem způsobeným změnami klimatu“

Na konci roku 2019 bylo více než 2,6 milionu lidí ovlivněno důsledky sucha a více než 916 000 lidí potřebovalo akutní potravinovou pomoc. Madagaskar je na čtvrtém stupni škály chronické podvýživy. Jedno ze dvou dětí ve věku do pěti let trpí poruchou růstu v důsledku nedostatečné výživy.

Organizace CARE poskytla akutní humanitární pomoc 40 000 lidem a v zabezpečení potravinové bezpečnosti podpořila 105 000 obyvatel Madagaskaru. 

2. Středoafrická republika – „Brutální konflikt v srdci Afriky, 2,6 milionu lidí potřebuje zoufale humanitární pomoc.“

Násilné střety a útoky na civilisty způsobily, že 1 ze 4 obyvatel Středoafrické republiky uprchl ze svého domova. Více než 600 000 lidí je vnitřními uprchlíky a téměř 594 000 se stalo uprchlíky v sousedních zemích, jako je Kamerun, DR Kongo a Čad. Tyto země samotné bojují s vysokým stupněm chudoby. Navíc podle Globálního indexu hladu patří Středoafrické republice smutné prvenství jakožto nejhladovější zemi světa.

3. Zambie – „Na přední linii v boji s dopady klimatické změny, odhadem 2,3 milionu lidí zde potřebuje akutní potravinovou pomoc.“

V Zambii jsou účinky změny klimatu nepopiratelné. Odhaduje se, že 2,3 milionu lidí v zemi naléhavě potřebuje potravinovou pomoc v důsledku opakujících se dlouhotrvajících such. Potravinová nejistota způsobená extrémními změnami počasí, škůdci nebo epidemiemi nejsou pro vnitrozemské země v jižní Africe ničím novým. Nicméně podle Mezinárodního panelu pro změnu klimatu teploty v Zambii rostou zhruba dvojnásobně oproti celosvětovému tempu. 

4. Burundi – „Nestabilita v zemi prohlubuje humanitární krizi, 1,7 milionu lidí dlouhodobě bojuje o zajištění potravin pro své rodiny.“ 

Vzhledem k dlouhodobé politické nejistotě, vysoké míře chudoby a závažnému stavu lidských práv, zůstává humanitární situace v Burundi křehká. Přírodní katastrofy, pohyby obyvatelstva, epidemie malárie a riziko přenosu eboly do země jenom více prohlubují nestabilitu v zemi.

5.Eritrea – „Útěk před suchem a represemi, polovina všech dětí ve věku do pěti let trpí poruchou růstu v důsledku podvýživy“

Těžké sucho v roce 2019 následující po nadprůměrně suchém roce 2018 nyní zhoršuje situaci v zemi. Selhávající zemědělská produkce vede k potravinové nejistotě a podvýživě u velké části populace. V zemi byla také prodloužena povinná vojenská služba a soustavně jsou zde potlačována základní lidská práva. Všechny tyto faktory vedou k tomu, že Eritrea patří mezi země s jedním z největších exodů svých obyvatel. Nemohou zde působit nevládní humanitární organizace, stejně tak je odepřen přístup do země novinářům.

6. Korejská lidově demokratická republika – „Hlad za zamčenými dveřmi, přibližně 10,9 milionu lidí potřebuje zajistit přístup k potravinám, vodě, zdraví a hygienickému zázemí.“

OSN odhaduje, že přibližně 10,9 milionu lidí potřebuje humanitární pomoc v oblasti potravin, zdraví, vody, hygieny a hygienického zázemí. Předpokládá se, že 43 % populace je podvyživeno, protože zemědělská a potravinářská produkce nenaplňuje potřeby obyvatel země. Na vině je nedostatek moderního vybavení v kombinaci s vlnami veder, sucha a záplav.

7. Keňa – „Uvězněni uprostřed povodní a sucha, více než 1,1 milionu lidí žije bez pravidelného přístupu k potravinám“ 

Více než 1,1 milionu lidí žije bez pravidelného přístupu k potravinám a více než 500 000 dětí ve věku do pěti let potřebuje léčbu podvýživy. Dlouhodobá a intenzivní sucha vedla v Keni ke snížení potravinové produkce přibližně o polovinu (hospodářských zvířat i výnosů z plodin) a zhoršení dostupnosti pitné vody. V důsledku toho narostly ceny potravin.  

Organizace CARE poskytla akutní humanitární pomoc 660 000 obyvatel Keni a v zabezpečení potravinové bezpečnosti podpořila až 1,1 milionu z nich.

8. Burkina Faso – „Tichá humanitární katastrofa, více než 1 čtvrtina populace, tedy 5,2 milionu obyvatel, je zasaženo vystupňováním násilí v centrální oblasti Sahelu.“

Burkina Faso je poznamenána roky trvající politickou nestabilitou v důsledku mocenského vakua země, slabé vlády a přítomnosti ozbrojených skupin. Kromě toho se jedná o velmi chudou zemi, která trpí vysokou mírou ekonomických nerovností a výrazného deficitu v zemědělství. 

Organizace CARE poskytla akutní humanitární pomoc a pomohla vybudovat odolnost vůči extrémním proměnám přírodních podmínek více než 400 000 lidem. 

9. Etiopie – „Začarovaný kruh katastrof, hladu a vysídlení, přibližně 7,9 milionu lidí trpí vážnou mírou podvýživy, zejména těhotné a kojící ženy, kojenci a starší lidé.“

Etiopie čelila v roce 2019 mnoha výzvám: východní a jihovýchodní části země trpěly extrémním suchem, místně také záplavami. Velké množství uprchlíků, vnitřně vysídlených osob, navrátilců i hostitelských komunit vytvořilo enormní tlak na humanitární pomoc.

Organizace CARE poskytla akutní humanitární pomoc 684 000 obyvatel.

10. Oblast Čadského jezera – „Ozbrojený konflikt, vysídlení a hlad, téměř 10 milionů lidí, kteří potřebují humanitární pomoc.“

Krize v oblasti Čadského jezera má mnoho tváří: 10 let násilného konfliktu, chudoby, hladu, vysídlení a klesající hladina vody v jezeru vedly k tomu, že téměř 10 milionů lidí potřebuje humanitární pomoc. Tento konflikt zasáhl Čad, Niger, Kamerun a Nigérii. Jen v poslední z těchto zemí potřebuje humanitární pomoc 7,7 milionu obyvatel a 1,7 milionu hladoví.

Jak CARE nejenom v těchto krizích pomáhá?

V případě náhlé katastrofy zaopatřuje potřebné lidi tím nejnutnějším: potravinami, pitnou vodou, hygienickými balíčky, dekami, stany a lékařskou péčí. Na místech krize ale zůstává dlouhodobě i poté, co se o oblast přestanou zajímat média. CARE lidem pomáhá obnovit jejich zázemí, živobytí a vyrovnat se s traumatickými prožitky. S místními komunitami nastavuje preventivní opatření, aby v budoucnu lépe čelili následkům přírodních katastrof. 

Kromě dopadů násilných střetů a konfliktů trápí komunity nejvíce extrémní počasí. Dlouhá a silná sucha střídají krátké intenzivní deště, které způsobují záplavy. CARE farmářům poskytuje například suchu odolné plodiny a učí je, jak zvýšit efektivitu a produktivitu plodin. Pořádá kurzy o správném zdraví a hygieně. Ohroženým komunitám vysvětluje, jak připravit nutričně vyváženou stravu, tak aby předcházely podvýživě. Dále opravuje staré vodní zdroje a buduje nové studny. Podporuje zakládání spořicích kooperativ, jejichž cílem je pomoci lidem postavit se zpátky na nohy a založit vlastní podnikání.

CARE patří mezi nejvýznamnější mezinárodní humanitární organizace. Působí až ve 100 zemích světa, kde pomáhá lidem ohroženým přírodními katastrofami, hladem, chudobou a ozbrojenými konflikty. Zaměřuje se především na ženy a dívky. Jejich rozvoj považuje za cestu k míru a celkové prosperitě širších komunit. Ročně podpoří až 60 milionů potřebných na celém světě. Pomáhejte spolu s CARE na www.balikypomoci.cz.

Foto: Josh Estey/CARE

Nahlásit chybu


Debutik festival aneb Butik debutů. První filmy bývají nejodvážnější

10. září 2026 15:46 | Hradecko | PR článek

Trutnov se vrací ke své filmové tradici, tentokrát ale s pohledem upřeným hlavně do budoucnosti. Nový festival Debutik, který se uskuteční v říjnu v kině Vesmír, představí režijní debuty a druhé filmy tvůrců, kteří mohou patřit k příštím velkým jménům české kinematografie. Za vznikem festivalu stojí ředitel Uffa Libor Kasík. „První a druhé filmy bývají často nejodvážnější. Je v nich obrovská energie, chuť něco sdělit a také odvaha experimentovat,“ říká v rozhovoru.

Jan Hřebejk: Nech si poradit, ale nedej si do toho kecat!

8. září 2026 15:05 | Hradecko | PR článek

Do Trutnova se vrací na místo, které zná už ze svých studentských let na FAMU. Režisér Jan Hřebejk se stal patronem nového filmového festivalu Debutik a chce pomoci navázat na někdejší Festival mladých filmů, který v osmdesátých letech sám zažil. „Zajímavá náplň a atmosféra, která okolo festivalu vznikne,“ odpovídá držitel Českých lvů na otázku, co rozhodne o tom, zda si nová přehlídka vybuduje vlastní tvář a tradici.

Nový povrch na Gočárově okruhu

3. září 2026 16:36 | Hradecko | Patrik Jandejsek

Na Gočárově okruhu v Hradci Králové naplno běží oprava vozovky. Tento týden začali stavbaři s pokládkou asfaltu.

Okolí Milety se postupně zazelená

3. září 2026 16:36 | Hradecko | Patrik Jandejsek

Okolí křižovatky Mileta se má postupně zazelenat. Mezi právě budovaným novým obchodním centrem a rodinnými domy vznikne Park Mileta. Ten má vytvořit zelenou clonu a zpříjemnit okolí.

Černožice objedete bezplatně po dálnici

3. září 2026 16:34 | Hradecko | Patrik Jandejsek

Naplno pokračuje oprava mostu v Černožicích, kvůli které je uzavřená silnice první třídy číslo 33. Řidiči mířící na Jaroměř i v opačném směru proto musí využívat objízdnou trasu po dálnici D11. Ta je po dobu rekonstrukce bezplatná.

To je jízda jako na kolonádě!

3. září 2026 16:34 | Hradecko | Karolína Davidová

Historická lázeňská budova IDA se po rozsáhlé rekonstrukci otevřela veřejnosti. Spolu s ní se do Bělovsi vrátil i prameník minerální vody IDA a ožila tradice lázeňství v regionu.

Vyléčení dravci se vrací do přírody

3. září 2026 16:33 | Pardubicko | David Záruba

A nyní se přemístíme na pole pod Kunětickou horu u Pardubic. Už tradičně odtud záchranná stanice Pasíčka vypouštěla zpět do přírody vyléčené dravé ptáky.

Vendolí a Hradec nad Svitavou spojuje nová silnice

3. září 2026 16:32 | Pardubicko | Karolína Davidová

Léto se nese ve znamení silničních oprav, a to letošní není výjimkou. Nový úsek ocení řidiči projíždějící mezi Vendolím a Hradcem nad Svitavou.

Debutik? Trochu punk, říká Libor Kasík o novém festivalu v Trutnově

3. září 2026 10:32 | Hradecko | Redakce

První a druhé filmy, mladí tvůrci a Jan Hřebejk jako patron. Trutnov chystá nový filmový festival Debutik, který od 1. do 4. října bude lákat filmové fanoušky do kina Vesmír. Podle ředitele Uffa Libora Kasíka má být hlavně místem pro nové začátky, experiment a filmaře, o kterých možná ještě hodně uslyšíme.

Tři disciplíny, jeden cíl

21. srpna 2026 9:57 | Hradecko | Patrik Jandejsek

Hradec Králové se opět proměnil v obrovské sportovní hřiště. Na start třetího ročníku Ironmanu dorazili závodníci ze čtyř desítek zemí světa. A zatímco někteří už mají podobnou trať za sebou několikrát, pro jiné byla letošní výzva premiérou.

Debutik festival aneb Butik debutů. První filmy bývají nejodvážnější

10. září 2026 15:46 | Hradecko | PR článek

Trutnov se vrací ke své filmové tradici, tentokrát ale s pohledem upřeným hlavně do budoucnosti. Nový festival Debutik, který se uskuteční v říjnu v kině Vesmír, představí režijní debuty a druhé filmy tvůrců, kteří mohou patřit k příštím velkým jménům české kinematografie. Za vznikem festivalu stojí ředitel Uffa Libor Kasík. „První a druhé filmy bývají často nejodvážnější. Je v nich obrovská energie, chuť něco sdělit a také odvaha experimentovat,“ říká v rozhovoru.

Jan Hřebejk: Nech si poradit, ale nedej si do toho kecat!

8. září 2026 15:05 | Hradecko | PR článek

Do Trutnova se vrací na místo, které zná už ze svých studentských let na FAMU. Režisér Jan Hřebejk se stal patronem nového filmového festivalu Debutik a chce pomoci navázat na někdejší Festival mladých filmů, který v osmdesátých letech sám zažil. „Zajímavá náplň a atmosféra, která okolo festivalu vznikne,“ odpovídá držitel Českých lvů na otázku, co rozhodne o tom, zda si nová přehlídka vybuduje vlastní tvář a tradici.

Okolí Milety se postupně zazelená

3. září 2026 16:36 | Hradecko | Patrik Jandejsek

Okolí křižovatky Mileta se má postupně zazelenat. Mezi právě budovaným novým obchodním centrem a rodinnými domy vznikne Park Mileta. Ten má vytvořit zelenou clonu a zpříjemnit okolí.

Nový povrch na Gočárově okruhu

3. září 2026 16:36 | Hradecko | Patrik Jandejsek

Na Gočárově okruhu v Hradci Králové naplno běží oprava vozovky. Tento týden začali stavbaři s pokládkou asfaltu.

Černožice objedete bezplatně po dálnici

3. září 2026 16:34 | Hradecko | Patrik Jandejsek

Naplno pokračuje oprava mostu v Černožicích, kvůli které je uzavřená silnice první třídy číslo 33. Řidiči mířící na Jaroměř i v opačném směru proto musí využívat objízdnou trasu po dálnici D11. Ta je po dobu rekonstrukce bezplatná.

To je jízda jako na kolonádě!

3. září 2026 16:34 | Hradecko | Karolína Davidová

Historická lázeňská budova IDA se po rozsáhlé rekonstrukci otevřela veřejnosti. Spolu s ní se do Bělovsi vrátil i prameník minerální vody IDA a ožila tradice lázeňství v regionu.

10 nejméně reportovaných humanitárních krizí roku 2019
Vydáno 7. března 2020 16:17, Hradecko, PR článek
Mezinárodní humanitární organizace CARE vydala zprávu, která upozorňuje na deset humanitárních krizí, jimž média věnovala velmi malou pozornost. V roce 2019 trpělo více než 51 milionů lidí v 10 krizích, které zůstaly před očima světové veřejnosti skryty. Paradoxem se pak stává, že nejvíce „lajkovaným“ postem na Instagramu s více než 54 miliony „lajky“ byla fotka obyčejného vejce.

I když je dnes život na Zemi pro průměrného obyvatele lepší než kdy předtím, přibližně 2 % světové populace (160 milionů lidí) bude potřebovat k přežití humanitární pomoc ve výši 28,8 miliardy dolarů. Od roku 2007 se potřeba pomoci zvýšila pětinásobně. 

Čtvrtá výroční celosvětová zpráva „Suffering In Silence“ ukazuje, že se některé země pravidelně objevují v žebříčku nedostatečně reportovaných krizí. I když se v roce 2019 analýza medií rozšířila o online arabská a španělská média (původně v angličtině, francouzštině a němčině), výsledky jsou překvapivě podobné jako v předchozích letech: 6 z 10 krizí se v žebříku objevilo dvakrát za poslední tři roky. 9 z 10 krizí probíhá a africkém kontinentu. Příčin je několik: sucho, vysídlení, konflikty, epidemie a potravinová nejistota.

Top 10 nedostatečně reportovaných krizí:

1. Madagaskar – „2,6 milionu lidí je zasaženo suchem způsobeným změnami klimatu“

Na konci roku 2019 bylo více než 2,6 milionu lidí ovlivněno důsledky sucha a více než 916 000 lidí potřebovalo akutní potravinovou pomoc. Madagaskar je na čtvrtém stupni škály chronické podvýživy. Jedno ze dvou dětí ve věku do pěti let trpí poruchou růstu v důsledku nedostatečné výživy.

Organizace CARE poskytla akutní humanitární pomoc 40 000 lidem a v zabezpečení potravinové bezpečnosti podpořila 105 000 obyvatel Madagaskaru. 

2. Středoafrická republika – „Brutální konflikt v srdci Afriky, 2,6 milionu lidí potřebuje zoufale humanitární pomoc.“

Násilné střety a útoky na civilisty způsobily, že 1 ze 4 obyvatel Středoafrické republiky uprchl ze svého domova. Více než 600 000 lidí je vnitřními uprchlíky a téměř 594 000 se stalo uprchlíky v sousedních zemích, jako je Kamerun, DR Kongo a Čad. Tyto země samotné bojují s vysokým stupněm chudoby. Navíc podle Globálního indexu hladu patří Středoafrické republice smutné prvenství jakožto nejhladovější zemi světa.

3. Zambie – „Na přední linii v boji s dopady klimatické změny, odhadem 2,3 milionu lidí zde potřebuje akutní potravinovou pomoc.“

V Zambii jsou účinky změny klimatu nepopiratelné. Odhaduje se, že 2,3 milionu lidí v zemi naléhavě potřebuje potravinovou pomoc v důsledku opakujících se dlouhotrvajících such. Potravinová nejistota způsobená extrémními změnami počasí, škůdci nebo epidemiemi nejsou pro vnitrozemské země v jižní Africe ničím novým. Nicméně podle Mezinárodního panelu pro změnu klimatu teploty v Zambii rostou zhruba dvojnásobně oproti celosvětovému tempu. 

4. Burundi – „Nestabilita v zemi prohlubuje humanitární krizi, 1,7 milionu lidí dlouhodobě bojuje o zajištění potravin pro své rodiny.“ 

Vzhledem k dlouhodobé politické nejistotě, vysoké míře chudoby a závažnému stavu lidských práv, zůstává humanitární situace v Burundi křehká. Přírodní katastrofy, pohyby obyvatelstva, epidemie malárie a riziko přenosu eboly do země jenom více prohlubují nestabilitu v zemi.

5.Eritrea – „Útěk před suchem a represemi, polovina všech dětí ve věku do pěti let trpí poruchou růstu v důsledku podvýživy“

Těžké sucho v roce 2019 následující po nadprůměrně suchém roce 2018 nyní zhoršuje situaci v zemi. Selhávající zemědělská produkce vede k potravinové nejistotě a podvýživě u velké části populace. V zemi byla také prodloužena povinná vojenská služba a soustavně jsou zde potlačována základní lidská práva. Všechny tyto faktory vedou k tomu, že Eritrea patří mezi země s jedním z největších exodů svých obyvatel. Nemohou zde působit nevládní humanitární organizace, stejně tak je odepřen přístup do země novinářům.

6. Korejská lidově demokratická republika – „Hlad za zamčenými dveřmi, přibližně 10,9 milionu lidí potřebuje zajistit přístup k potravinám, vodě, zdraví a hygienickému zázemí.“

OSN odhaduje, že přibližně 10,9 milionu lidí potřebuje humanitární pomoc v oblasti potravin, zdraví, vody, hygieny a hygienického zázemí. Předpokládá se, že 43 % populace je podvyživeno, protože zemědělská a potravinářská produkce nenaplňuje potřeby obyvatel země. Na vině je nedostatek moderního vybavení v kombinaci s vlnami veder, sucha a záplav.

7. Keňa – „Uvězněni uprostřed povodní a sucha, více než 1,1 milionu lidí žije bez pravidelného přístupu k potravinám“ 

Více než 1,1 milionu lidí žije bez pravidelného přístupu k potravinám a více než 500 000 dětí ve věku do pěti let potřebuje léčbu podvýživy. Dlouhodobá a intenzivní sucha vedla v Keni ke snížení potravinové produkce přibližně o polovinu (hospodářských zvířat i výnosů z plodin) a zhoršení dostupnosti pitné vody. V důsledku toho narostly ceny potravin.  

Organizace CARE poskytla akutní humanitární pomoc 660 000 obyvatel Keni a v zabezpečení potravinové bezpečnosti podpořila až 1,1 milionu z nich.

8. Burkina Faso – „Tichá humanitární katastrofa, více než 1 čtvrtina populace, tedy 5,2 milionu obyvatel, je zasaženo vystupňováním násilí v centrální oblasti Sahelu.“

Burkina Faso je poznamenána roky trvající politickou nestabilitou v důsledku mocenského vakua země, slabé vlády a přítomnosti ozbrojených skupin. Kromě toho se jedná o velmi chudou zemi, která trpí vysokou mírou ekonomických nerovností a výrazného deficitu v zemědělství. 

Organizace CARE poskytla akutní humanitární pomoc a pomohla vybudovat odolnost vůči extrémním proměnám přírodních podmínek více než 400 000 lidem. 

9. Etiopie – „Začarovaný kruh katastrof, hladu a vysídlení, přibližně 7,9 milionu lidí trpí vážnou mírou podvýživy, zejména těhotné a kojící ženy, kojenci a starší lidé.“

Etiopie čelila v roce 2019 mnoha výzvám: východní a jihovýchodní části země trpěly extrémním suchem, místně také záplavami. Velké množství uprchlíků, vnitřně vysídlených osob, navrátilců i hostitelských komunit vytvořilo enormní tlak na humanitární pomoc.

Organizace CARE poskytla akutní humanitární pomoc 684 000 obyvatel.

10. Oblast Čadského jezera – „Ozbrojený konflikt, vysídlení a hlad, téměř 10 milionů lidí, kteří potřebují humanitární pomoc.“

Krize v oblasti Čadského jezera má mnoho tváří: 10 let násilného konfliktu, chudoby, hladu, vysídlení a klesající hladina vody v jezeru vedly k tomu, že téměř 10 milionů lidí potřebuje humanitární pomoc. Tento konflikt zasáhl Čad, Niger, Kamerun a Nigérii. Jen v poslední z těchto zemí potřebuje humanitární pomoc 7,7 milionu obyvatel a 1,7 milionu hladoví.

Jak CARE nejenom v těchto krizích pomáhá?

V případě náhlé katastrofy zaopatřuje potřebné lidi tím nejnutnějším: potravinami, pitnou vodou, hygienickými balíčky, dekami, stany a lékařskou péčí. Na místech krize ale zůstává dlouhodobě i poté, co se o oblast přestanou zajímat média. CARE lidem pomáhá obnovit jejich zázemí, živobytí a vyrovnat se s traumatickými prožitky. S místními komunitami nastavuje preventivní opatření, aby v budoucnu lépe čelili následkům přírodních katastrof. 

Kromě dopadů násilných střetů a konfliktů trápí komunity nejvíce extrémní počasí. Dlouhá a silná sucha střídají krátké intenzivní deště, které způsobují záplavy. CARE farmářům poskytuje například suchu odolné plodiny a učí je, jak zvýšit efektivitu a produktivitu plodin. Pořádá kurzy o správném zdraví a hygieně. Ohroženým komunitám vysvětluje, jak připravit nutričně vyváženou stravu, tak aby předcházely podvýživě. Dále opravuje staré vodní zdroje a buduje nové studny. Podporuje zakládání spořicích kooperativ, jejichž cílem je pomoci lidem postavit se zpátky na nohy a založit vlastní podnikání.

CARE patří mezi nejvýznamnější mezinárodní humanitární organizace. Působí až ve 100 zemích světa, kde pomáhá lidem ohroženým přírodními katastrofami, hladem, chudobou a ozbrojenými konflikty. Zaměřuje se především na ženy a dívky. Jejich rozvoj považuje za cestu k míru a celkové prosperitě širších komunit. Ročně podpoří až 60 milionů potřebných na celém světě. Pomáhejte spolu s CARE na www.balikypomoci.cz.

Foto: Josh Estey/CARE

Zdroj: https://vzpravy.cz/zpravy/vychodni-cechy/hradecko/2318/10-nejmene-reportovanych-humanitarnich--krizi-roku-2019