Velké řeky nebo malé potoky, jakmile silnice potřebuje vést z jednoho břehu na druhý, je potřeba most. Z těch více než osmi set, které má v majetku Pardubický kraj, jich více než dvě třetiny leží na silnicích třetí třídy. Rozmístěny jsou víceméně rovnoměrně po kraji, nejvíc jich je na Svitavsku, nejméně na Pardubicku. A všechny musí být pod pečlivým dohledem Správy a údržby silnic Pardubického kraje. Během jednoho roku jsou to stovky prohlídek, díky kterým je jasné, v jakém stavu jednotlivé konstrukce jsou. „Stav mostů je z mého pohledu tak šedesát na čtyřicet. Tedy, že zhruba šedesát procent je v dobré kondici, čtyřicet je v horším stavu,“ říká náměstek hejtmana Pardubického kraje pro dopravu a dopravní obslužnost Michal Kortyš s tím, že mosty silničáři podle jejich kondice zařazují do sedmi kategorií. V první je aktuálně 168 mostů s bezvadným stavebním stavem, v sedmé je sedm mostů ve stavu havarijním. „V posledních dvou kategoriích, tedy ve stavu velmi špatný nebo havarijní, je třicet devět mostů. U nich je nezbytné provést zásahy ve smyslu rekonstrukce, proto jsme do rozpočtu na příští rok některé z těchto mostů navrhli a uvidíme, jaká částka se podaří alokovat,“ dodává k tomu ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Zdeněk Vašák.
PRAVIDELNÉ KONTROLY
Mosty jsou v rámci silničního hospodářství Pardubického kraje pod bedlivou kontrolou. Zaměstnanci Správy a údržby silnic Pardubického kraje na nich provádějí takzvané běžné mostní prohlídky, a to jednou ročně, u mostů v horší kondici dvakrát ročně. „Na ně navazují hlavní mostní prohlídky, které se u kategorií jedna až tři provádějí jednou za šest let, u kategorie čtyři jednou za čtyři roky, u kategorií pět až sedm je to pak jednou za dva roky. U mostů, které mají konstrukci dřevěnou a mostních provizorií, musíme hlavní prohlídky dělat jednou za dva roky,“ upřesňuje náměstek pro výstavbu Správy a údržby silnic Pardubického kraje Jiří Synek.
Díky pravidelným prohlídkám mají silničáři přehled o stavu jednotlivých mostních konstrukcí a včas odhalí případné nebezpečí. V krajním případě přistoupí k omezení provozu, případně dojde k úplnému uzavření mostu. „V současné době máme uzavřené dva mosty. Jeden je v Brandýse nad Orlicí, kde jsme ve spolupráci se Správou železnic postavili mostní provizorium a stávající mostní objekt je uzavřený pro veškerou dopravu,“ přibližuje Synek. Druhý podobný případ našel řešení nedávno. Jedná se o přemostění řeky v Řečanech nad Labem, kde Pardubický kraj v říjnu postavil mostní provizorium.
JAKÉ BUDE ŘEŠENÍ?
„Tamní situace měla prioritu, protože most byl v havarijním stavu,“ zdůrazňuje náměstek hejtmana Michal Kortyš. Náklady na řešení problému v Řečanech ukazují, jak finančně náročná péče o mosty je. Pardubický kraj má vyčíslených 160 milionů korun. „Mohli bychom most opravit tak, jak tam teď stojí. Ponechat dva pilíře, most zrekonstruovat. To by vyšlo na přibližně sto milionů. Ale je tady představa, že vznikne přemostění připravené na budoucí splavnění Labe. Proto se budeme snažit získat ať z Ředitelství vodních cest nebo z ministerstva dopravy příspěvek,“ přidává podrobnosti Kortyš. Jeho kolegyně z krajské rady a zároveň starostka Řečan nad Labem Michaela Matoušková k tomu dodává: „Dosavadní most nemá dostatečnou plavební výšku, vzhledem k předpokládanému splavnění Labe bychom ji měli dosáhnout. Je otázka, kdo bude tuto vyvolanou investici platit.“
V ÚNORU PŘIJDE NA ŘADU „WONKÁČ“
V únoru se také rozeběhne investice ve výši 183 milionů korun na opravu mostu Pavla Wonky v Pardubicích. Ten k cestě z jednoho na druhý břeh Labe denně využije více než dvacet tisíc automobilů. „Je to poměrně zásadní a velká stavba, která je koordinována s ostatními partnery na území města. Vstupuje do toho magistrát, vstupuje do toho Ředitelství silnic a dálnic, tito partneři tu mají své projekty, takže nyní probíhají intenzívní jednání, aby harmonogram prací co nejméně zatížil dopravu v Pardubicích,“ konstatuje ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Zdeněk Vašák.
„Most Pavla Wonky začneme opravovat příští rok, trvat to bude dva roky,“ přibližuje náměstek hejtmana Kortyš. Přípravné práce mají začít už v únoru, kdy se vše zahájí přeložkami inženýrských sítí. To zatím nebude znamenat žádná dopravní omezení. Částečné omezení nastane až v červnu, kdy se odstartuje nutná výměna lan volného předpětí. Právě u nich ukázaly prohlídky špatný stav vlivem koroze. Činnost je naplánována na několik etap právě proto, aby se nestalo, že most bude zcela uzavřen a v krajském městě nastane dopravní kolaps. Nyní na mostě jezdí doprava ve dvou jízdních pruzích pro každý směr, omezení bude na jeden a jeden pruh, případně na dva a jeden pruh. Celá rekonstrukce skončí na podzim roku 2025.
OBROVSKÉ NÁKLADY NA PÉČI
Péče o mosty je velmi náročná. Nejde samozřejmě jen o jejich počet a nutné kontroly, ale také o cenovou náročnost údržby a oprav. Ačkoliv srovnání je velmi orientační a záleží na mnoha okolnostech, rozdíl nákladech na opravu silnice a mostu jsou obrovské. U silnic je částka nutná na opravu metru čtverečného od patnácti set do dvou a půl tisíce korun. „Rekonstrukce mostu se pohybuje v přepočtu na metry čtverečné od padesáti do osmdesáti tisíc korun bez daně,“ doplňuje Jiří Synek ze Správy a údržby silnic Pardubického kraje.
I z toho důvodu bojují nejenom krajské samosprávy o obnovení mostního programu, prostřednictvím kterého v minulosti ministerstvo dopravy pomáhalo s financováním oprav. Ostatně jak vyplynulo z nedávného pracovního setkání, jen Pardubický kraj by na opravy a rekonstrukce svých mostů potřeboval částku atakující hranici 1,65 miliardy korun.
