I když je dnes život na Zemi pro průměrného obyvatele lepší než kdy předtím, přibližně 2 % světové populace (160 milionů lidí) bude potřebovat k přežití humanitární pomoc ve výši 28,8 miliardy dolarů. Od roku 2007 se potřeba pomoci zvýšila pětinásobně.
Čtvrtá výroční celosvětová zpráva „Suffering In Silence“ ukazuje, že se některé země pravidelně objevují v žebříčku nedostatečně reportovaných krizí. I když se v roce 2019 analýza medií rozšířila o online arabská a španělská média (původně v angličtině, francouzštině a němčině), výsledky jsou překvapivě podobné jako v předchozích letech: 6 z 10 krizí se v žebříku objevilo dvakrát za poslední tři roky. 9 z 10 krizí probíhá a africkém kontinentu. Příčin je několik: sucho, vysídlení, konflikty, epidemie a potravinová nejistota.
Top 10 nedostatečně reportovaných krizí:
1. Madagaskar – „2,6 milionu lidí je zasaženo suchem způsobeným změnami klimatu“
Na konci roku 2019 bylo více než 2,6 milionu lidí ovlivněno důsledky sucha a více než 916 000 lidí potřebovalo akutní potravinovou pomoc. Madagaskar je na čtvrtém stupni škály chronické podvýživy. Jedno ze dvou dětí ve věku do pěti let trpí poruchou růstu v důsledku nedostatečné výživy.
Organizace CARE poskytla akutní humanitární pomoc 40 000 lidem a v zabezpečení potravinové bezpečnosti podpořila 105 000 obyvatel Madagaskaru.
2. Středoafrická republika – „Brutální konflikt v srdci Afriky, 2,6 milionu lidí potřebuje zoufale humanitární pomoc.“
Násilné střety a útoky na civilisty způsobily, že 1 ze 4 obyvatel Středoafrické republiky uprchl ze svého domova. Více než 600 000 lidí je vnitřními uprchlíky a téměř 594 000 se stalo uprchlíky v sousedních zemích, jako je Kamerun, DR Kongo a Čad. Tyto země samotné bojují s vysokým stupněm chudoby. Navíc podle Globálního indexu hladu patří Středoafrické republice smutné prvenství jakožto nejhladovější zemi světa.
3. Zambie – „Na přední linii v boji s dopady klimatické změny, odhadem 2,3 milionu lidí zde potřebuje akutní potravinovou pomoc.“
V Zambii jsou účinky změny klimatu nepopiratelné. Odhaduje se, že 2,3 milionu lidí v zemi naléhavě potřebuje potravinovou pomoc v důsledku opakujících se dlouhotrvajících such. Potravinová nejistota způsobená extrémními změnami počasí, škůdci nebo epidemiemi nejsou pro vnitrozemské země v jižní Africe ničím novým. Nicméně podle Mezinárodního panelu pro změnu klimatu teploty v Zambii rostou zhruba dvojnásobně oproti celosvětovému tempu.
4. Burundi – „Nestabilita v zemi prohlubuje humanitární krizi, 1,7 milionu lidí dlouhodobě bojuje o zajištění potravin pro své rodiny.“
Vzhledem k dlouhodobé politické nejistotě, vysoké míře chudoby a závažnému stavu lidských práv, zůstává humanitární situace v Burundi křehká. Přírodní katastrofy, pohyby obyvatelstva, epidemie malárie a riziko přenosu eboly do země jenom více prohlubují nestabilitu v zemi.
5.Eritrea – „Útěk před suchem a represemi, polovina všech dětí ve věku do pěti let trpí poruchou růstu v důsledku podvýživy“
Těžké sucho v roce 2019 následující po nadprůměrně suchém roce 2018 nyní zhoršuje situaci v zemi. Selhávající zemědělská produkce vede k potravinové nejistotě a podvýživě u velké části populace. V zemi byla také prodloužena povinná vojenská služba a soustavně jsou zde potlačována základní lidská práva. Všechny tyto faktory vedou k tomu, že Eritrea patří mezi země s jedním z největších exodů svých obyvatel. Nemohou zde působit nevládní humanitární organizace, stejně tak je odepřen přístup do země novinářům.
6. Korejská lidově demokratická republika – „Hlad za zamčenými dveřmi, přibližně 10,9 milionu lidí potřebuje zajistit přístup k potravinám, vodě, zdraví a hygienickému zázemí.“
OSN odhaduje, že přibližně 10,9 milionu lidí potřebuje humanitární pomoc v oblasti potravin, zdraví, vody, hygieny a hygienického zázemí. Předpokládá se, že 43 % populace je podvyživeno, protože zemědělská a potravinářská produkce nenaplňuje potřeby obyvatel země. Na vině je nedostatek moderního vybavení v kombinaci s vlnami veder, sucha a záplav.
7. Keňa – „Uvězněni uprostřed povodní a sucha, více než 1,1 milionu lidí žije bez pravidelného přístupu k potravinám“
Více než 1,1 milionu lidí žije bez pravidelného přístupu k potravinám a více než 500 000 dětí ve věku do pěti let potřebuje léčbu podvýživy. Dlouhodobá a intenzivní sucha vedla v Keni ke snížení potravinové produkce přibližně o polovinu (hospodářských zvířat i výnosů z plodin) a zhoršení dostupnosti pitné vody. V důsledku toho narostly ceny potravin.
Organizace CARE poskytla akutní humanitární pomoc 660 000 obyvatel Keni a v zabezpečení potravinové bezpečnosti podpořila až 1,1 milionu z nich.
8. Burkina Faso – „Tichá humanitární katastrofa, více než 1 čtvrtina populace, tedy 5,2 milionu obyvatel, je zasaženo vystupňováním násilí v centrální oblasti Sahelu.“
Burkina Faso je poznamenána roky trvající politickou nestabilitou v důsledku mocenského vakua země, slabé vlády a přítomnosti ozbrojených skupin. Kromě toho se jedná o velmi chudou zemi, která trpí vysokou mírou ekonomických nerovností a výrazného deficitu v zemědělství.
Organizace CARE poskytla akutní humanitární pomoc a pomohla vybudovat odolnost vůči extrémním proměnám přírodních podmínek více než 400 000 lidem.
9. Etiopie – „Začarovaný kruh katastrof, hladu a vysídlení, přibližně 7,9 milionu lidí trpí vážnou mírou podvýživy, zejména těhotné a kojící ženy, kojenci a starší lidé.“
Etiopie čelila v roce 2019 mnoha výzvám: východní a jihovýchodní části země trpěly extrémním suchem, místně také záplavami. Velké množství uprchlíků, vnitřně vysídlených osob, navrátilců i hostitelských komunit vytvořilo enormní tlak na humanitární pomoc.
Organizace CARE poskytla akutní humanitární pomoc 684 000 obyvatel.
10. Oblast Čadského jezera – „Ozbrojený konflikt, vysídlení a hlad, téměř 10 milionů lidí, kteří potřebují humanitární pomoc.“
Krize v oblasti Čadského jezera má mnoho tváří: 10 let násilného konfliktu, chudoby, hladu, vysídlení a klesající hladina vody v jezeru vedly k tomu, že téměř 10 milionů lidí potřebuje humanitární pomoc. Tento konflikt zasáhl Čad, Niger, Kamerun a Nigérii. Jen v poslední z těchto zemí potřebuje humanitární pomoc 7,7 milionu obyvatel a 1,7 milionu hladoví.
Jak CARE nejenom v těchto krizích pomáhá?
V případě náhlé katastrofy zaopatřuje potřebné lidi tím nejnutnějším: potravinami, pitnou vodou, hygienickými balíčky, dekami, stany a lékařskou péčí. Na místech krize ale zůstává dlouhodobě i poté, co se o oblast přestanou zajímat média. CARE lidem pomáhá obnovit jejich zázemí, živobytí a vyrovnat se s traumatickými prožitky. S místními komunitami nastavuje preventivní opatření, aby v budoucnu lépe čelili následkům přírodních katastrof.
Kromě dopadů násilných střetů a konfliktů trápí komunity nejvíce extrémní počasí. Dlouhá a silná sucha střídají krátké intenzivní deště, které způsobují záplavy. CARE farmářům poskytuje například suchu odolné plodiny a učí je, jak zvýšit efektivitu a produktivitu plodin. Pořádá kurzy o správném zdraví a hygieně. Ohroženým komunitám vysvětluje, jak připravit nutričně vyváženou stravu, tak aby předcházely podvýživě. Dále opravuje staré vodní zdroje a buduje nové studny. Podporuje zakládání spořicích kooperativ, jejichž cílem je pomoci lidem postavit se zpátky na nohy a založit vlastní podnikání.
CARE patří mezi nejvýznamnější mezinárodní humanitární organizace. Působí až ve 100 zemích světa, kde pomáhá lidem ohroženým přírodními katastrofami, hladem, chudobou a ozbrojenými konflikty. Zaměřuje se především na ženy a dívky. Jejich rozvoj považuje za cestu k míru a celkové prosperitě širších komunit. Ročně podpoří až 60 milionů potřebných na celém světě. Pomáhejte spolu s CARE na www.balikypomoci.cz.
Foto: Josh Estey/CARE
