V Pardubickém kraji se připojí dvě pracoviště. IPF poškozuje plicní sklípky, a tak postupně ubírá plochu k dýchání. „Při návštěvě ordinace pacient popíše své potíže, absolvuje poslech plic, spirometrii a případně i vyšetření difuzní kapacity plic, pokud ho má pracoviště k dispozici. Pokud ne, sestra pacienta na tato vyšetření ihned objedná,“ popisuje předsedkyně ambulantních pneumologů Ivana Čierná Peterová.
Součástí prohlídky je i rentgen hrudníku – také ten podstoupí pacient na místě nebo později na objednání. Zkušení pneumologové dokážou IPF jasně rozeznat. „Při poslechu plic slyší totiž lékař charakteristický zvuk připomínající odepínání suchého zipu, tzv. krepitus,“ upřesňuje Čierná Peterová.
Se správnou diagnózou má nyní lékařům pomoci webová aplikace IPFchecker, která obsahuje i nahrávku krepitu. Akce se letos koná potřetí a je spojena s Týdnem IPF. V minulých letech se díky ní ke správné léčbě dostaly desítky lidí s IPF anebo s jinými vážnými plicními onemocněními. Seznam otevřených ambulancí najdou zájemci na www.plicnifibroza.cz nebo www.pneumologie.cz.
O idiopatické plicní fibróze (IPF)
Idiopatickou plicní fibrózou trpí na světě odhadem pět milionů lidí. Převážně vyskytuje u lidí nad 45 let, spíše u mužů. Důvody vzniku nemoci nejsou známy. K jejímu rozvoji může přispět kouření a práce v prašném prostředí, u určitého druhu onemocnění hraje roli i dědičnost. Nejčastějšími příznaky jsou dušnost při námaze nebo kašel, případně obojí. Někdy se přidává také únava, nevýkonnost, tzv. paličkovité prsty a méně často hubnutí. Pacienti v raných stádiích choroby nemusí dokonce pociťovat žádné velké obtíže a na nemoc se může přijít náhodně při poslechu plic fonendoskopem nebo při rentgenu.
Léčbě IPF se v ČR věnuje 17 specializovaných center. Včasné zjištění léčby může výrazně prodloužit délku života pacienta i jeho kondici. Dostupná léčba nemoc zpomaluje a tlumí, konečnou nadějí zůstává transplantace plic.
IPF se na počátku projevuje nenápadně. „Velká část pacientů nepovažuje zpočátku pokašlávání a zadýchávání za příznak těžké nemoci, ale za projev stárnutí, ztrátu kondice či následek kouření. Mohou oddalovat návštěvu lékaře, včasná diagnostika je však pro další průběh onemocnění zásadní,“ uvádí MUDr. Hana Lochmanová z Plicní ambulance v Pardubicích. Pokud lékař stanoví správnou diagnózu včas a nasadí účinnou léčbu, nemocnému to výrazně zlepší vyhlídky. Léčba dovede nemoc po léta tlumit a zpomalovat její postup. Konečnou nadějí je pro pacienty transplantace plic.
„Podle našich odhadů je nyní v tuzemsku asi 2 000 lidí s IPF. V centrech a v našem registru IPF – EMPIRE, kde údaje o nemocných shromažďujeme, víme o půlce z nich – 917. U druhé poloviny netušíme, kde jsou. Velmi pravděpodobně tak nedostávají adekvátní léčbu,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice v Praze a předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP).
Nesprávně léčená případně neléčená IPF dává přitom nemocným jen zhruba tři roky života. Navíc postupně ubírá z jejich kondice, takže v závěru nemoci je pro ně dýchání vyčerpávající, i když jen sedí nebo leží.
Foto: ilustrační
