Nález takzvané situly překvapil maďarské archeology z muzeí v Debrecínu a Hajdúböszörmény, kteří registrují čtyři velmi podobné nádoby s téměř identickou výzdobou, a proto se pardubickému muzeu ozvali s prosbou o spolupráci.
„Prostřednictvím tohoto vzácného a neobvyklého předmětu se vydáváme po stopách tři tisíce let starých kulturních vazeb mezi Pardubickem a Karpatskou kotlinou, které ožívají v práci současných vědců,“ řekl Roman Línek, 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje, v jehož majetku nádoba je.
„Situla byla nalezena v září roku 2017 v písečné duně na východním okraji katastru obce Kladina, proto jsme o ní začali mluvit jako o kladinské situle,“ oznámil ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek. „Lokalitu archeologové důkladně prozkoumali a geofyzikální průzkum vyloučil, že by situla byla součástí pohřební výbavy, nebo se nacházela na soudobém sídlišti. Předběžně nález interpretujeme jako záměrně uložený samostatný předmět,“ vysvětlil Libánek.
Jako jediná ze sesterských nádob má kladinská situla zachované dno. Nedokonale pálená zemina, kterou duté dno obsahovalo, je také předmětem výzkumu. Jeho výsledky se čekají v září.
Pardubičtí, debrecínští a hajdúböszörménští archeologové se nyní připravují na další projekt v rámci visegrádské čtyřky, aby zjistili co nejvíce informací o záhadných nádobách a lidech, kteří je před třemi tisíci lety uložili do země.
Foto: Východočeské muzeum Pardubice
