Srpen roku 1968 se nesmazatelně zapsal ho naší historie. Ti, kteří invazi vojsk Varšavské smlouvy prožili, mluví o této době, jako o temné a špatné pro český národ.
„V roce 1968 jsme měli jet jako průmyslovka na chmel. Ráno jsem poslouchal rádio a říkal jsem si, že to je snad legrace, co tady dělají. Na chmel jsme nejeli a protože jsem mluvil polsky, tak jsem tehdy jel za polskými vojáky, kteří byli nad Rychnovem s děly. Tehdy mě poprosil starosta města, jestli bych tam jel tlumočit, proč tady jsou. Neuspěli jsme,” vypráví Josef Krám.
Krám se tehdy vydal na cestu do Prahy. Po cestě viděl spoustu vojsk a spoušť, kterou ve městech nadělala. V hlavním městě se rozhodl celou událost nafotit a následně fotky vystavit.
„Všechno jsem to tady vystavil i po Rychnově. Když normalizace začala, tak mě pozvali na OV KSČ. Já jsem s komunisty neměl nic společného, ani moje rodina,” pokračuje Krám.
Došlo na velké vyslýchání kvůli vystaveným fotografiím. Naštěstí však celá situace vyšuměla a pan Krám nebyl za zveřejnění fotografií potrestán. I tak v něm ale tento osudný rok 1968 zanechal nepříjemné pocity.
„Pocity byly hrozné, protože já jsem byl člověk, který byl vychováván ke slušnosti a rozhodně k přátelství mezi jednotlivými národy. Aby se to už neopakovalo, to je jediné, co k tomu můžu říct,” zakončuje.
Fotografie tanků, protiokupačních nápisů nebo zoufalství lidí, které Josef Krám nafotil v srpnu roku 1968, byly mimo jiné zveřejněny i v novinách. Dále také spolupracoval se Svobodným podorlickým vysílačem, který o hrůzách na našem území, informoval.
