Záchranná stanice v Jaroměři, kterou po malých částkách financují města, soukromí dárci či kraj, balancuje na hranici přežití už prakticky dvacet let. Doslova obrací každou korunu. A když se zjistilo, že krajský úřad svou dotaci snížil, nastaly existenční problémy.
„V letošním roce vypadl ten pilíř v podobě krajského úřadu, který ponížil příspěvek o polovičku na 150 tisíc korun. Zajistit nonstop službu pro tři čtvrtiny Královéhradeckého kraje tak opravdu není možné,” konstatuje David Číp, předseda záchranné stanice.
Hejtmanství však reaguje, že úředníci pouze vyřídili žádost o finanční příspěvek dle nastavených pravidel. „Žadatel předpokládá náklady 220 tisíc korun, takže jsme se procentuální sazbou dostali na 150 tisíc korun,” vysvětluje Karel Klíma, radní Královéhradeckého kraje (KDU-ČSL).
To je i podle Zdeňky Nezmeškalové, koordinátorky Národní sítě záchranných stanic, velice nízká částka. „Je úplně směšná, to v podstatě stačí asi je na měsíc provozu,” tvrdí. V jiných krajích údajně dávají záchranným stanicím od 300 tisíc až po milion korun, někde ještě více. „Záchranné stanice jsou odkázané na tyto peníze. Je prostě nezbytné, aby kraj ty stanice podpořil,” dodala Nezmeškalová.
Pokud se nic nezmění, plánuje Záchranná stanice v Jaroměři ukončit svoji činnost k 31. 12. 2018. Pak by mohl kraji nastat velký problém. „Třeba bude 50 lidí denně volat radnímu pro životní prostředí, co s těmi zvířaty, a oni pak najednou zjistí, že je problém,” varuje Číp.
Královéhradecký kraj se brání tím, že není zřizovatelem stanice a provozovateli dává možnost zažádat o navýšení provozní částky. A to v tom případě, že stanice v součtu všech dotací nedosáhne přiměřeného finančního obnosu. „Pokud bude lidský potenciál, tak by stanice skončit nemusela,” podotkl radní Klíma mnohoznačně.
