V městských lesích je obora s daňky, muflony a divokými prasaty. Všechna zvířata můžete pohodlně sledovat ze zakryté pozorovatelny, ale jelikož už jsou na přítomnost lidí zvyklá, neutečou ani když stojíte těsně u plotu.
Nově můžete v oboře zahlédnout i malá prasátka. „Před měsícem, přesněji 26. 3., se nám narodilo deset selátek. Pro rodiče Pepinu a Boba je to už čtvrtý a rekordní vrh,” říká Aneta Bůžková, tisková mluvčí Městských lesů Hradec Králové.
Rodiče selátek Pepina a Bob už v lesích něco pamatují. Pepina kdysi zabloudila do skladištní oblasti se svou tlupou, sama se ven nedostala, a tak se jí ujal nadlesní, který jí vychovával u své hájovny. K Pepině poté přibyl Bob a výsledkem jejich vzájemných sympatií jsou právě roztomilá selátka.
Ale pozor, nenechte se roztomilostí zmást. Prase umí kousnout a dospělý jedinec je schopný uštípnout člověku i prst.
Prase jí úplně všechno. Během dne ryje v zemi nebo se válí v bahně
Selátka jsou na světě teprve měsíc, ale už se mají čile k světu. „Pokud je hezky, tak selátka už první nebo druhý den po narození vylézají ven. Tentokrát nebylo tak krásně, takže se venku objevila až pár dní poté,” říká Aneta Bůžková.
Zpočátku jsou selátka závislá na matce a pijí jen mateřské mléko, ale brzo se osamostatní. „Čím větší má sele zuby, tím více mámu obtěžuje. Už po třech týdnech selátka přijímají potravu v podobě rohlíků, ryjí v zemi a potravu si hledají sami,” říká Aneta Bůžková.
Jídelníček prasat je poměrně pestrý. „Prase divoké je všežravec, takže jí prostě všechno. Je to strava typu kořínky, červy, larvy a prostě vše, co najdou v zemi,” přibližuje Bůžková s tím, že s krmením pomáhají i návštěvníci. „Lidé jim nosí ovoce, zeleninu i pečivo, které mají rády, ale není pro ně úplně nejzdravější. Na druhou stranu jim nic neudělá,” dodává.
Během dne se selátka zabavují různě. „Jsou to děti, takže si hodně hrají a také se učí, respektive se připravují na život v tlupě. Část dne také odpočívají. Už jsme zmínili rytí v zemi, také se válejí v bahně nebo se drbají o stromy,” přibližuje Bůžková.
Aby měla všechna zvířata k hrátkám dostatek prostoru, nechaly městské lesy zvětšit ohradu. „Původně byla o polovinu menší, teď má skoro jeden a půl hektaru. Zaprvé jsme chtěli, aby zvířátka měla více prostoru k rytí, což je jejich přirozená a oblíbená činnost. Dále jsme jim vytvořili větší kryt, aby si mohli odpočinout od návštěvníků. A jedním z velkých důvodů byl nedostatek vody, který obůrku trápil, a zvětšením až k potoku jsme tento problém vyřešili,” vysvětluje tisková mluvčí.
