„Těžko být na co hrdý, když neznáme vlastní historii a nenasloucháme starším lidem,” trefně konstatuje Tomáš Heller, ředitel sbírky Paměť národa v Hradci Králové. Svědectví lidí z dob nacismu či komunismu jsou přístupná široké veřejnosti a slouží také badatelům či médiím.
V Paměti národa používají k zachycení všech pozoruhodných příběhů špičkovou technologii. „Divák má ten nejintimnější kontakt s pamětníkem, protože se dívají vzájemně do očí, to umožňuje funkce Eye Direct, což je systém polopropustných zrcadel,” říká Heller.
Jedním z hrdinů, který Paměť národa navštívil, je Josef Krám. Toho kromě vlastních vzpomínek ovlivnilo i dětství a vzpomínky na otce, který se během druhé světové války zapojil do skupiny Barium, jež seskočila ve Vysoké nad Labem. „Tatínek se do její činnosti zapojil a 7. května 1945 byl nacisty veřejně popraven,” vzpomíná.
Josef Krám je úctyhodný historik, který zaznamenal paměti Rychnova nad Kněžnou ve svém Rychnovském průvodci, kde přišel s novými a důležitými objevy. „Kdysi se mluvilo o tom, že (spisovatel Karel) Poláček zemřel v říjnu 1944 v koncentračním táboře Osvětim, a opravdu jsem to byl já, kdo vystoupil na mezinárodní konferenci o Poláčkovi s tím, že zemřel 21. ledna 1945 v koncentračním táboře Gliwitz,” říká Josef Krám.
Příběhy mohou zájemci zhlédnout na webových stránkách Paměti národa. V rámci projektu se pořádají i vzdělávací akce pro studenty, kteří mají možnost hovořit přímo s pamětníkem.
Pokud chcete projekt podpořit, staňte se členy Klubu přátel Paměti národa. Váš drobný měsíční příspěvek pomůže k natočení dalších příběhů pamětníků. Více informací najdete na výše uvedených webových stránkách.
