Rozvolnění finančních prostředků dosud pevně určených na jednotlivé stavby umožní aktualizace memoranda mezi krajem a ministerstvem, se kterým souvisí i usnesení vlády. „V současné velmi turbulentní době je nemožné zmíněné usnesení vlády, kde jsou uvedeny limity příspěvku státu na jednotlivé úseky silnic, splnit,“ vysvětlil náměstek hejtmana Michal Kortyš. „Od doby, kdy bylo toto usnesení schváleno, došlo k podstatnému upřesnění způsobu a cen realizace jednotlivých akcí v souvislosti s postupným dopracováváním jednotlivých stupňů projektových dokumentací, ale také v souvislosti se zásadní změnou cenové hladiny stavebních prací.“ Přesouvat finanční prostředky mezi jednotlivými stavbami bude možné od příštího roku. Nezbytným předpokladem k tomu je projednání a schválení vládou.
V čem konkrétně vyjednaná dohoda Pardubickému kraji pomůže a jak ji využije? Záměrem je částku 1,2 miliardy korun, která byla doposud pevně určena na výstavbu obchvatu Vysokého Mýta a Chocně, rozpustit ve prospěch stavby dalších přivaděčů. Díky těmto finančním prostředkům se podaří dokončit šest rozestavěných staveb. Konkrétně obchvaty Zminného, Dašic, Rokytna a silnice mezi Litomyšlí a Ústím nad Orlicí, z Chocně do Libchav a z Libchav na Žamberk. „Peníze budou rozvolněny ve prospěch těchto staveb do roku 2024,“ doplnil ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec.
OBCHVAT CHOCNĚ A VYSOKÉHO MÝTA
Takovému řešení nahrává skutečnost, že vlastní stavba obchvatu Vysokého Mýta a Chocně, s nimiž souvisí i obchvat Běstovic, ještě není aktuální otázkou dne. „Plánovaná výstavba je relativně složitá,“ upozornil ředitel Němec s tím, že v průběhu doby se na záměr nabalují další potřeby. „Ať už to jsou věci, které vyšly z EIA, hygienických posudků nebo archeologických průzkumů či projekčních a průzkumných prací. Dnes už také víme, že společně se státem budeme muset v Chocni postavit čtyři mimoúrovňová křížení s železnicí. I kvůli tomu se dnes z původní částky 1,2 miliardy tento projekt pohybuje v rovině kolem 2,5 miliardy korun.“
U obchvatů obou měst se doposud také řeší jejich trasování. Pardubický kraj už vyslyšel podněty obyvatel Chocně a ladí se už jen detaily. „Kvůli vychýlení trasy obchvatu kolem Chocně mimo vyznačený koridor se v tuto chvíli připravují podklady pro nové zásady územního rozvoje. Takže ano, zde došlo k dílčímu zpoždění, které ale je způsobeno tím, že jsme vyšli vstříc občanům a snažíme se pro ně postavit komunikaci s ohledem na připomínky lidí, kteří u ní budou bydlet,“ uvedl v této souvislosti náměstek hejtmana Michal Kortyš. Ve Vysokém Mýtě se zase diskutuje o vedení obchvatu kolem zahrádkářské kolonie. „Inženýři zpracovali už tři možné varianty vedení komunikace a čekáme na hlukovou studii, abychom měli jistotu, že v tomto úseku opravdu stavíme nejlepší možnou reálnou variantu obchvatu. Chápu, že se lidem nelíbí, že silnice povede zrovna tudy, ale na druhou stranu někudy vést musí. Kromě toho projektanti řeší i připojení Bůčkova kopce přímo z navržené okružní křižovatky a návrh zpracují do technické studie,“ upřesnil aktuální situaci Kortyš.
V aktuálním harmonogramu se počítá s tím, že se záchranným archeologickým výzkumem by se mohlo začít ve druhé polovině roku 2025, stavba jako taková by mohla začít podle odhadů kolem roku 2028.
DALŠÍ PENÍZE BY MĚLY DORAZIT
Jestliže se podařilo vyjednat rozvolnění finančních prostředků dosud pevně navázaných na jednotlivé stavby a prostředky, které měly putovat na Vysokomýtsko, skončí na šesti jiných stavbách, bude nutné zajistit peníze na zmíněné obchvaty. Přípravu a budování přivaděčů vzal na sebe v minulosti Pardubický kraj s tím, že na to získá od státu finance. Ostatně to je také jeho povinnost vyplývající ze zákona, protože jako stavitel dálnice významně změní dopravní poměry v území. „Přivaděče jsou vlastně vyvolaná investice státu, což prokazuje i studie, kterou zadalo Ředitelství silnic a dálnic,“ potvrdil šéf krajských silničářů Miroslav Němec.
Tato otázka ale nebyla nyní předmětem jednání, kde se domlouvala možnost přesouvat finance mezi jednotlivými stavbami přivaděčů. „O případném dalším navýšení příspěvku státu na stavbu přivaděčů budeme ještě jednat. V tuto chvíli pro nás ale bylo zásadní moci přesouvat peníze mezi jednotlivými položkami,“ uvedl náměstek hejtmana Michal Kortyš. Potřebu dalších peněz od státu má ovšem kraj stále na paměti a předpokládá, že k dohodě dojde. „Se státem jsme zrealizovali vícero projektů, řekl bych, že pilotním bylo zkapacitnění příjezdu do průmyslové zóny a logistického centra Česká Třebová,“ připomněl Němec, který vstřícnou spolupráci se státem dokladuje i například na stavbě mostu ve Valech u Přelouče, rozbitých návozových tras na stavbu dálnice D35 nebo na plánovaném budování západní tangenty v Pardubicích.
