Už při loňském prvním ročníku semináře se ukázalo, že diskuze o mnohdy opomíjené problematice udržitelnosti doprovodné silniční zeleně je více než potřebná. Silničáři jsou v této oblasti doslova v kleštích kvůli stávající legislativě. „Výsadba je mnohdy neproveditelná, což se týká zejména silnic II. a III. třídy, které nemají takové prostorové možnosti, aby bylo možné vyhovět hlediskům,“ řekl ředitel pořádající Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. „Jde o to, že strom jako pevná překážka by neměla být vozovce blíž než čtyři a půl metru, tam se ale dostává silniční zeleň do kolize se zájmy zemědělců a může poškozovat jejich techniku.“
MINISTR: ZMĚNY UŽ PŘÍŠTÍ ROK
Legislativních nedostatků si je vědom i ministr životního prostředí Petr Hladík, který na semináři vystoupil hned na začátku, pak ale bedlivě naslouchal i ostatním řečníkům. „Setkává se tu řada odborníků, kteří velmi dobře diskutují nad touto problematikou,“ pochvaloval si ministr Hladík, který přímo zmínil to, co je v nejbližší době nutné řešit: „Je to o tom, abychom pro stromy měli dost prostoru. Jde o to, aby koruny stromů silniční zeleně mohly přesahovat i do zemědělské krajiny. Musíme silniční zeleň povýšit, dát ji velký důraz, velkou hodnotu, na mnoha místech tyto stromy vrátit do krajiny, ale takovým způsobem, aby to nezpůsobovalo konflikty.“ Ministr přitom zdůraznil, že v tomto názoru panuje shoda i s ministrem dopravy Martinem Kupkou. I na základě trpišovského semináře by mělo podle Hladíka vzniknout několik pracovních skupin, které se budou zabývat mimo jiné potřebnou úpravou legislativy nebo druhovou skladbou vhodné doprovodné silniční zeleně. Změny přitom očekává v relativně krátkém časovém úseku, a to už napřesrok. „Předpokládám, že bude schválená novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, ve které bych rád vyřešil přesahy korun, tak aby se mohlo sázet za příkop, když to zjednoduším. Rád bych, aby už v procesu nebo schválená byla změna zákona o ochraně přírody a krajiny, která by mimo jiné řešila i doprovodnou silniční zeleň,“ dodal ministr Petr Hladík.
NOVELIZACE PODPORUJÍ I ZÁKONODÁRCI
Záštitu nad seminářem vedle ministerstva převzal i senátor a první náměstek hejtmana Pardubického kraje Michal Kortyš a jeho kolega z krajské rady odpovědný za venkov, životní prostředí a zemědělství Miroslav Krčil. A právě Michal Kortyš vidí ze své pozice člena samosprávy se zodpovědností za dopravu a zákonodárce problém nedostatečné legislativy z obou stran. „Musíme dát stromům podél dopravní infrastruktury šanci, ovšem tak, aby na jednu stranu nebyly ohrožujícím prvkem pro řidiče, na stranu druhou, aby je strpěli zemědělci, s jejichž poli sousedí,“ uvedl k tomu Kortyš, podle kterého je nutné v legislativním pohledu na doprovodnou silniční zeleň udělat pořádek. „Z hlediska senátu by bylo žádoucí dopředu na toto téma připravit seminář, kde bychom se dostali k materiálům, které se teprve budou schvalovat. To je samozřejmě lepší, než když dostaneme už schválenou podobu, kterou se snažíme následně doplnit o něco, co už ani nelze reálně zapracovat.“
S potřebou úprav legislativy souhlasí i zástupci dolní parlamentní komory, kteří se semináře v Trpišově zúčastnili. „Základní problém, který se řeší, je to, aby zeleň podél silnic byla udržitelná. Aby z jedné strany nehrozil konflikt například s nákladní dopravou, z druhé strany pak s majiteli přilehlých pozemků. I zdejší seminář je součástí odborné debaty k novele potřebných zákonů,“ řekl poslanec Marek Výborný. Jeho kolega z poslaneckých lavic David Šimek, který je zároveň starostou Svitav názorovou shodu, a to i s ministrem životního prostředí, potvrdil. „Jsme domluveni na úpravě zákona o zemědělském půdním fondu, kde bychom chtěli podpořit možnost strpení výsadby stromů kolem komunikací. Zároveň jako člen rady Státního fondu životního prostředí se zabývám dotačními programy ve vztahu k výsadbě zeleně a rádi bychom, aby i fond dotační tituly tímto směrem otevíral,“ prohlásil David Šimek v Trpišově.
OBROVSKÝ ÚSPĚCH, HODNOTÍ EKOLOG SILNIČÁŘŮ
Příslib ministra celou situaci řešit vnímá jako klíčový ekolog pořádající Správy a údržby silnic Pardubického kraje František Weisbauer: „V problematice doprovodné silniční zeleně se pohybuji už od roku 1991 a až nyní vidím posun v myšlení a v přístupu. Pokud se vše podaří, bude to z mého pohledu obrovský úspěch.“
Nutné legislativní změny byly pravděpodobně nejzásadnějším tématem semináře v Trpišově, v rámci udržitelnosti silniční doprovodné zeleně se ale hovořilo i o dalších problémech. Jedním z nich byla i otázka výběru vhodných dřevin a finančních prostředků nutných pro dlouhodobou péči o vysazenou zeleň. „Snaha o péči je, limitem jsou finance, kterých je málo,“ konstatoval v této souvislosti Jiří Rozsypálek z Mendlovy univerzity Brno. „Udělali jsme studii, v rámci které jsme prošli tisíce stromů a zjistili jsme, že bez péče kolem šedesáti procent stromů do pěti deseti let odumře. A tady je vedle ekologické důležitá i ekonomická stránka věci. Stát dává totiž mnoho peněz na výsadbu. Polovina by se jich měla přesměrovat do péče o už vysazené stromy. I s ní sice k odumírání dochází, ale ve výrazně menším množství, jedná se třeba o dvacet procent. Takže by se to vyplatilo i ekonomicky.“
