Silničáře ze všech koutů země přivítal jako hostitel na jednání náměstek hejtmana Pardubického kraje pro dopravu a dopravní obslužnost a zároveň senátor Michal Kortyš. Ten se ujal nejen této společenské role, plénum vedle toho informoval o snahách posunout blíž k řešení některé problémy. „Snažíme se pro celou republiku, nejenom pro nás v Pardubickém kraji, prosadit mostní program. Jde nám o to, aby byla už pro příští rok alokována jedna miliarda korun, ze které budou moci kraje čerpat prostředky na opravy a výstavbu mostů,“ uvedl náměstek hejtmana Kortyš. „Řešili jsme také otázku rozvoje 5G sítí, což je záležitost, kterou jsme u nás už začali dělat. Konkrétně jde o to, že při rekonstrukcích ukládáme do silničního tělesa optochráničky, které následně budeme pronajímat providerům. Tak se dostane rychlý internet i do míst, kam by se hned tak nedostal.“
„Silniční těleso se nabízí jako majetkoprávně nejdostupnější způsob toho, jak dosáhnout s rychlým internetem i do nejodlehlejších obcí,“ doplnil ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec.
KLÍČOVÁ OTÁZKA - PENÍZE
Platí to v každém odvětví, u silničářů ale dvojnásob. Řeč je o nedostatku peněz, který v oblasti silničního hospodářství trápí regiony už od doby, kdy od státu převzaly silnice II. a III. třídy v silně podfinancovaném stavu. Proto i téma peněz v Trpišově velmi rezonovalo celým jednáním. „Zima je pro silničáře ekonomicky nejnáročnější období, takže bedlivě sledujeme, jak který kraj se zimní údržbou dopadl,“ řekl ředitel Němec, který rovnou navázal i aktuálním problémem, který jeho i kolegy v poslední době tíží. „Je tady i změna cenotvorby související s válkou na Ukrajině, rozpadem globálních trhů a covidem.“ Pro Správu a údržbu silnic Pardubického kraje právě toto znamenalo konec dlouhodobě navázaných smluv, hledání a získávání nových dodavatelů. V mnoha případech ovšem za cenu výrazného nárůstu vstupů.
Mluvilo se ale i o potížích, které jsou specifické třeba jen pro některé kraje. „Pokud bych měl říci, co nás aktuálně nejvíc trápí, je to kůrovec,“ uvedl ředitel Krajské správy a údržby silnic Vysočina Radovan Necid. „Kůrovcová kalamita trvá už vlastně třetí rok a ještě minimálně rok a půl trvat bude. Máme určité odhady dopadů a zejména u silnic třetí třídy jsme to spočítali na zhruba sto padesát až dvě stě milionů korun.“ Jak se Necid svěřil, není možné odstíhat všechny dopravce ničící krajské silnice, a to ani za pomoci policie. „Nejde nám primárně o to vybírat peníze na pokutách, ale chránit naše silnice,“ dodal Necid.
NAVÝŠENÍ STÁTNÍHO PŘÍSPĚVKU
Jedním z hostů setkání byl i Tomáš Blecha ze Státního fondu dopravní infrastruktury, který, jak sám řekl, jako jeho pravidelný účastník přijel čerpat podněty přímo z krajské praxe a vyměňovat si informace. Státní fond dopravní infrastruktury je pro regiony mimo jiné důležitý i jako prostředník pro získávání financí ze státního rozpočtu na opravy silnic II. a III. třídy. V uplynulých letech čerpaly kraje každoročně dohromady čtyři miliardy korun, letos poprvé získají na základě vládního prohlášení kabinetu Petra Fialy miliard šest. A to i přes současné ekonomické problémy. „Říkal jsem kolegům, že letošní rok je specifický v tom, že zhruba třicet miliard z našeho stopadesátimiliardového rozpočtu je nekrytých ze státního rozpočtu a z našich příjmů,“ přiblížil Tomáš Blecha situaci. „S Evropskou investiční bankou se vyjednává o úvěru, který bychom mohli čerpat přes ministerstvo financí, řeší se i možnost, že bychom vydávali dluhopisy a přecházíme na inovativnější metody financování, než jen to, že dáváme peníze ze státního rozpočtu nebo našich příjmů.“
Státní pomoc je pro kraje v rámci silničního hospodářství velmi důležitá a navýšení prostředků pro letošní rok a na roky následující je vítanou vzpruhou. „Silniční síť v Královéhradeckém kraji má více než 3,3 tisíce kilometrů a potřebná porce financí na údržbu je opravdu velká. A v rámci investic jsme velmi rádi za národní dotaci cestou SFDI, protože to opravdu nejsou zanedbatelné peníze a velmi silnicím pomáhají,“ konstatoval ředitel Údržby silnic Královéhradeckého kraje Jiří Brandejs. „To navýšení na šest miliardy celkově je opravdu znát, umožní nám opravit víc komunikací.“ Jako velkou pomoc navýšení balíku peněz pro krajské silnice vnímá i ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. „Deficit krajských rozpočtů ve vztahu k silniční infrastruktuře je obrovský. Pro nás to znamená řádově 320 milionů korun do silniční infrastruktury, a to je velmi významná pomoc.“
