Nejprve to byla celosvětová pandemie covidu, která ovlivnila trhy a změnila do té doby fungující pořádky. Jen co se zmírnily její dopady, došlo k napadení Ukrajiny Ruskem a návrat do předcovidového stavu se nekonal. Naopak, vše se zamotalo ještě víc. „Rozpadl se globální trh se službami, materiálem a surovinami, to všechno způsobilo ochladnutí ekonomiky. Člověk nemusí být ekonomický vědec, aby pochopil, že jestliže jsme v roce 2021 pracovali s cash flow, museli jsme po těchto událostech jít do nižších čísel,“ uvedl k tomu ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec.
Jím řízená organizace tak v loňském roce vstoupila do ekonomicky napjatého prostředí, v srpnu pak bylo jasné to, co se do té doby tušilo. Tedy, že by nemusely peníze do konce roku stačit. „Tehdy se muselo šlápnout za záchrannou brzdu a začít výrazně šetřit náklady na pořizování materiálu a služeb. Nicméně i tak jsme zjistili, že nám chybí přibližně pětačtyřicet milionů korun k tomu, abychom dosáhli za rok 2022 řekněme mírné kladné nuly,“ dodal ředitel Němec.
VÝRAZNÉ NÁRŮSTY CEN
Do této situace dostaly krajské silničáře především výrazné nárůsty cen energií, a to především plynu, který zdražil šestinásobně. Přestože by laik hledal spojitost mezi silnicemi a cenou plynu jen složitě, provázanost je velmi těsná. Právě plyn totiž pohání většinu tuzemských obaloven, ve kterých vzniká asfaltový beton. Nebyl to ale jen plyn a díky němu produkované asfaltové směsi, výrazně nahoru šly ceny železa, plastů, v konečném důsledku pak dodávek stavebních prací. Další ranou pro cestářskou kasu byly výpovědi dlouhodobých smluv od dodavatelů materiálů. Správa a údržba silnic Pardubického kraje musela hledat nové, navíc se musela rozloučit s dosavadními cenami, kdy v letní sezóně platila za tunu posypové soli patnáct set korun, v zimním období kolem osmnácti set. „Dalo se předpokládat, že tyto ceny nebudou, poté, co se na trhu stalo, pro naše dodavatele únosné. Na jaře tedy došlo k výpovědím smluv a soutěžení nových dodavatelů za nové ceny. Jejich navýšení je zhruba čtyřicetiprocentní,“ komentoval to tehdy krajský dispečer zimní údržby Správy a údržby silnic Pardubického kraje Rostislav Šprinc.
POMOC OD KRAJE, VLASTNÍ ZDROJE
V nezaviněné krizi přišel s pomocí zřizovatel, tedy Pardubický kraj. „Požádali jsme Správu a údržbu silnic, aby nám vyčíslili ztráty. V této situaci jsme pomohli částkou čtyřiadvaceti milionů korun,“ uvedl náměstek hejtmana Pardubického kraje pro dopravu a dopravní obslužnost Michal Kortyš. Správu a údržbu silnic Pardubického kraje před nemilou finanční propastí zachránilo také to, že má několik pilířů, na kterých její fungování stojí. „Skutečně se nám vyplatilo, že máme i vlastní hospodářskou činnost, získáváme i další příjmy, řešíme rozvojová témata. To jsou všechno další nohy, na kterých naše organizace stojí, a když se dostane do obtíží, může si díky nim pomoci,“ přiblížil ředitel Miroslav Němec. „Hrozící ztrátu jsme sanovali jednak díky příspěvku zřizovatele, dalších dvacet milionů korun jsme pokryli z ostatních příjmů a takzvané doplňkové činnosti.“
KONTROLNÍ MECHANISMY
Loňský rok tak pro silničáře v Pardubickém kraji skončil uspokojivým výsledkem, a to i přes řadu nesnází, které museli řešit. „Dělalo nám to hodně vrásky na čele, ale pan ředitel to nakonec zvládl skvěle a jsme v tomto směru naštěstí na černé nule,“ ohlédl se za loňským hospodařením náměstek Michal Kortyš. Ale rok turbulentních změn s sebou přinesl i poučení, byť zainteresovaní vědí, že na všechno se připravit rozhodně nedá. „Poučení je jednoznačné. Vede k tomu, že odborná firma najatá zřizovatelem a částečně i naší organizací měla za úkol vytvořit kontroling, který by celoročně dokázal v relativně krátkém čase zhodnotit vývoj čerpání disponibilních finančních prostředků. Ten má ukázat, zda se neblížíme vlivem okolností do ekonomických potíží,“ vysvětlil ředitel Miroslav Němec.
Stále ale zůstává faktem, že jednadvacetileté zvyklosti, ve kterých se s určitou mírou jistot silničáři pohybovali, jsou nenávratně pryč. Podle Němce se nedá předpokládat, že by se situace v horizontu následujících dvou let stabilizovala. „Vstupy se diametrálně mění, takže rozpočtová kázeň, která se vyžaduje od organizace našeho typu, je těžko uhlídatelná. Proto přicházejí do hry zmíněné kontrolní mechanismy,“ uzavřel ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje.
