Konference patřila především akademikům a odborníkům, kteří prezentovali a diskutovali o způsobech řešení udržení a zlepšení současného stavu komunikací zejména ve vlastnictví krajů. Zajímavé bylo především porovnání Pardubického kraje a Prešovského samosprávného kraje na Slovensku, problémy jsou totiž téměř totožné.
„Pro účast na konferenci jsme úmyslně vybírali regiony, kterou jsou si podobné. Proto jsme pozvali kolegy z Prešovského samosprávného kraje či hornoslezského vojvodství v Rakousku. Iniciátorem uspořádání první takové konference byl fakt, že touto problematikou se doposud nikdo do hloubky nezabýval,“ řekl na úvod ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. Do projektu se z ekonomického hlediska připojí i Jihočeská univerzita.
„Přijeli jsme do Pardubic čerpat zkušenosti v České republice. Zajímají nás zkušenosti s přípravou a realizací projektů, úroveň silniční sítě, stav mostů apod. I u nás máme řadu úseků silnic v nevyhovujícím stavu a mosty po lhůtě své životnosti. Jako všude jinde ale řešíme důsledky nedostatečného financování v historii a také fakt, že dnešní silnice byly stavěné v 60. letech na nevyhovujícím podloží apod.,“ shrnul na úvod stav v Prešovském samosprávném kraji ředitel tamní správy silnic Marcel Horváth.
Především čeští a slovenští správci komunikací hledají možnosti, jak modernizovat delší úseky silnic, tedy jak a kde na ně získat dostatečné finanční zdroje. Prešovský samosprávný kraj má totiž podobně jako Pardubický kraj v realizaci mnoho staveb, ale jen v krátkých úsecích odpovídajících možnostem jejich finančního krytí. Správa a údržba silnic Pardubického kraje se snaží finanční zdroje získat ze státních zdrojů a příspěvku zřizovatele, ale také díky aplikaci moderních technologií.
V Čechách a na Slovensku začíná být také aktuálním tématem dlouhodobá podfinancovanost silničního hospodářství, a tedy i zhoršování kvality silnic nižších tříd. V Pardubickém kraji proto zmapovali stav silniční sítě pomocí technologie laserového skenovaní.
„V Pardubickém kraji máme velmi hustou silniční síť, na Chrudimsku je dokonce nejhustší v celé České republice. Pro její revizi stavu jsme na přelomu let 2018 a 2019 využili tzv. vizuální diagnostiky silnic, kdy jsme v první etapě sbírali data laserovaným zaměřováním, pořizováním panoramatických snímků a 3D zaměření,“ v jednoduchosti popsal vyzkoušenou metodu Miroslav Němec.
Tato metoda je však nastavena na parametry silnic I. třídy, tzn. že některé silnice II. a III. třídy z hodnocení vycházejí hůře než ve skutečnosti jsou. „Výsledky mohou být mírně zkreslené. Na druhou stranu nám tato data mohou sloužit i pro pasportizaci majetku, při projektování apod.,“ dodal Němec.
Foto: ilustrační
